Zaˇcátky reformace
69
k zuˇrivosti, když zjistili, že reformátor získává vˇetší vliv, než mají
oni sami.
Viklef d˚uslednˇe odhaloval bludy a neohroženˇe napadal zloˇrády,
které ˇRím schvaloval. V dobˇe, kdy p˚usobil jako král ˚uv kaplan, vy-
[58]
slovil sv˚uj protest proti placení poplatku, který papež požadoval od
anglického panovníka, a dokazoval, že papežova snaha vládnout nad
svˇetskými panovníky jde proti zdravému rozumu a odporuje biblic-
kému zjevení. Papežovy požadavky vyvolaly velké znechucení, tím
více však Viklefovo uˇcení ovlivnilo pˇredstavitele národa. Král spolu
se šlechtou odmítli papežovy nároky na svˇetskou moc a odmítli také
zaplatit požadovaný poplatek. Tím byla papežské svrchovanosti v
Anglii zasazena úˇcinná rána.
Dalším zlem, proti kterému reformátor vedl dlouhý a nesmiˇri-
telný zápas, byly ˇrády žebravých mnich˚u. Tito mniši zaplavili Anglii
a ohrožovali rozvoj a blahobyt národa — jeho výchovu a mravnost,
ˇremesla. Mniši, kteˇrí trávili život zahálkou a žebráním, nejen od-
ˇcerpávali hmotné prostˇredky národa, ale také zp˚usobili, že si lidé
pˇrestali vážit užiteˇcné práce. Mezi mládeží upadala mravnost. Pod
vlivem mnich˚u mnozí mladí lidé vstupovali do klášter˚u a oddávali
se mnišskému životu, a to nejen bez souhlasu rodiˇc˚u, ale ˇcasto i bez
jejich vˇedomí nebo pˇres jejich zákaz. Jeden z otc˚u katolické církve,
který kladl požadavky mnišství nad povinnosti dˇetí v˚uˇci rodiˇc˚um,
prohlásil: “I kdyby tv˚uj otec ležel pˇred tvými dveˇrmi, plakal a naˇrí-
kal, i kdyby tvá matka ukazovala tˇelo, které tˇe zrodilo, a prsy, které
tˇe živily, nesmíš se k nim sklonit, ale musíš kráˇcet vpˇred pˇrímou
cestou ke Kristu.” Tato “hr˚uzná nelidskost”, o které Luther pozdˇeji
prohlásil, že “pˇripomíná spíše vlka a tyrana než kˇrest’ana a ˇclovˇeka”,
zatvrzovala srdce dˇetí proti rodiˇc˚um. (Barnas Sears, Život Luther ˚uv,
str. 70.69) Pˇredstavitelé ˇrímské církve takto svými výmysly zne-
hodnocovali Boží pˇrikázání, podobnˇe jako kdysi farizeové. Tak dˇeti
opouštˇely své domovy, a rodiˇce pˇricházeli o své syny a dcery.
Mniši svými ˇreˇcmi lákali do svých ˇrad i studenty univerzit.
Mnozí z nich však tohoto kroku pozdˇeji litovali, protože poznali,
že si tím zkazili život a rodiˇc˚um navíc pˇripravili chvíle zármutku.
Jakmile se však jednou ocitli v poutech, nemohli znovu získat svo-
bodu. Mnozí rodiˇce odmítali poslat své syny na univerzity, protože
se obávali vlivu mnich˚u. Poˇcet student ˚u ve velkých stˇrediscích vzdˇe-
lanosti citelnˇe poklesl. Školy upadaly a rozmáhala se nevzdˇelanost.
