68
Velké drama vˇek˚u
získané z Božího slova, osvojil si však d˚uslednost v myšlení pˇesto-
vanou na školách a obratnost v diskusích s uˇcenci. Síla jeho génia,
rozsáhlé a d˚ukladné vˇedomosti vzbuzovaly úctu jeho pˇrátel i od-
[57]
p˚urc˚u. Jeho pˇrívrženci s uspokojením sledovali, že patˇrí mezi pˇrední
myslitele národa, jeho nepˇrátelé nemohli reformaci znevažovat pou-
kazováním na nevˇedomost nebo slabost jejího obránce.
Bibli zaˇcal Viklef ˇcíst už jako student. Tehdy Bible existovala
jen ve starých jazycích. Cestu ke zdroji pravdy tak mohli najít pouze
vzdˇelanci, pro obyˇcejného smrtelníka bylo Písmo nedostupné. Už
tím se Viklef pˇripravoval pro budoucí práci reformátora. Uˇcenci
studovali Boží slovo a našli v nˇem velkou pravdu o Boží milosti.
Toto poznání šíˇrili svými pˇrednáškami, a pomohli tak i jiným najít
cestu k Bibli.
Když se Viklef zaˇcal zajímat o Písmo, zkoumal ho se stejnou
d˚ukladností, jaká mu umožnila získat mimoˇrádné vzdˇelání. Do té
doby mˇel pocit, že mu nˇeco schází a tuto potˇrebu nemohlo uspokojit
ani jeho studium ani uˇcení církve. Teprve v Bibli našel to, co dˇríve
marnˇe hledal. Poznal plán spasení a pochopil, že Ježíš Kristus je
jediný obhájce ˇclovˇeka. Odevzdal se do služby Bohu a rozhodl se,
že bude hlásat pravdu, kterou objevil.
Jan Viklef — poˇcátky p ˚usobení
Jako pozdˇeji další reformátoˇri, ani Viklef zpoˇcátku netušil, kam
ho toto dílo dovede. Aˇckoli se nepostavil proti ˇRímu svévolnˇe,
oddanost pravdˇe ho nutnˇe musela dovést ke stˇretu s klamem. ˇCím
jasnˇeji poznával bludy papežství, tím usilovnˇeji a opravdovˇeji hlásal
biblickou pravdu. Poznal, že ˇRím zamˇenil Boží slovo za lidské
tradice. Neohroženˇe vystoupil proti knˇežím a obvinil je, že zavrhli
Písmo. Požadoval, aby byla Bible vrácena lidu a aby byla v církvi
obnovena její autorita. Byl to schopný uˇcitel a výˇreˇcný kazatel. Jeho
každodenní život dokládal pravdu, kterou hlásal. Znalost Bible, síla
d˚ukaz˚u, ˇcistota života a jeho nezlomná odvaha a bezúhonnost mu
získaly všeobecnou úctu a d˚uvˇeru. Mnozí lidé nebyli spokojeni se
svým dosavadním náboženstvím, zvláštˇe když poznali, jaké neˇrády
panují v ˇrímské církvi. S neskrývanou radostí pˇrijímali pravdy, se
kterými je Viklef seznamoval. Pˇredstavitele církve to však pˇrivádˇelo
