5.
kapitola — Zaˇcátky reformace
V dobˇe pˇred reformací existovalo jen velmi málo opis˚u Bible.
B˚uh však nedopustil, aby bylo jeho slovo úplnˇe odstranˇeno —
“
pravdy” Bible nemˇely z˚ustat ukryty navždy. B˚uh mohl právˇe tak
snadno rozšíˇrit slovo života, jako mohl otevˇrít dveˇre žaláˇr ˚u a železné
brány, aby osvobodil své služebníky. V r ˚uzných zemích Evropy lidé
pod vlivem Božího Ducha hledali pravdu jako skrytý poklad. Boží
prozˇretelnost je pˇrivedla k Písmu a oni je studovali s velkým zá-
jmem. Byli ochotni pˇrijmout pravdu bez ohledu na následky. I když
ne všemu rozumˇeli, odkryli mnoho dlouho zapomenutých pravd.
Jako poslové nebes vycházeli do svˇeta, lámali okovy blud˚u a povˇer
a vyzývali ostatní, tak dlouho zotroˇcené, aby neváhali prosadit svoji
svobodu.
Po staletí z˚ustávalo Boží slovo uzavˇreno v jazycích, které znali
pouze vzdˇelanci. Výjimku pˇredstavovali jen valdenští. Pˇrišla však
doba, kdy bylo tˇreba Písmo pˇreložit a pˇredat r˚uzným národ˚um v
jejich mateˇrštinˇe. Svˇet se dostal za p˚ulnoc. “Hodiny temna” pomalu
míjely a v mnoha zemích se objevily pˇríznaky nastávajícího svítání.
Ve ˇctrnáctém století v Anglii vzešla “jitˇrenka reformace”. Jan
Viklef se stal hlasatelem reformace nejen v Anglii, ale pro celé
kˇrest’anstvo. Jeho rozhodný nesouhlas s ˇRímem se už nikdy nepoda-
ˇrilo zcela umlˇcet. Viklef tak zahájil zápas, který vedl k osvobození
jednotlivc˚u i celých národ˚u.
Pˇrestože Viklef získal d˚ukladné vzdˇelání, “poˇcátkem moudrosti”
pro nˇej byla bázeˇn pˇred Hospodinem. Už jako student vynikal zbož-
ností, obdivuhodným nadáním a mimoˇrádnými znalostmi. Velmi
toužil po vzdˇelání — jeho snahou bylo obsáhnout všechny vˇední
obory. Studoval scholastickou filozofii, církevní i obˇcanské právo;
zvlášt’ d˚ukladnˇe si osvojil právní ˇrád své vlasti. Hodnota vzdˇelání
získaného v mládí se výraznˇe projevila v jeho pozdˇejší ˇcinnosti.
D˚ukladná znalost tehdejší filozofie mu umožnila odhalit její bludy,
studiem národního a církevního práva se pˇripravil pro velký zápas za
obˇcanskou a náboženskou svobodu. Mohl sice používat jen “zbranˇe”
67
