5.
      
      
        kapitola — Zaˇcátky reformace
      
      
        V dobˇe pˇred reformací existovalo jen velmi málo opis˚u Bible.
      
      
        B˚uh však nedopustil, aby bylo jeho slovo úplnˇe odstranˇeno —
      
      
        “
      
      
        pravdy” Bible nemˇely z˚ustat ukryty navždy. B˚uh mohl právˇe tak
      
      
        snadno rozšíˇrit slovo života, jako mohl otevˇrít dveˇre žaláˇr ˚u a železné
      
      
        brány, aby osvobodil své služebníky. V r ˚uzných zemích Evropy lidé
      
      
        pod vlivem Božího Ducha hledali pravdu jako skrytý poklad. Boží
      
      
        prozˇretelnost je pˇrivedla k Písmu a oni je studovali s velkým zá-
      
      
        jmem. Byli ochotni pˇrijmout pravdu bez ohledu na následky. I když
      
      
        ne všemu rozumˇeli, odkryli mnoho dlouho zapomenutých pravd.
      
      
        Jako poslové nebes vycházeli do svˇeta, lámali okovy blud˚u a povˇer
      
      
        a vyzývali ostatní, tak dlouho zotroˇcené, aby neváhali prosadit svoji
      
      
        svobodu.
      
      
        Po staletí z˚ustávalo Boží slovo uzavˇreno v jazycích, které znali
      
      
        pouze vzdˇelanci. Výjimku pˇredstavovali jen valdenští. Pˇrišla však
      
      
        doba, kdy bylo tˇreba Písmo pˇreložit a pˇredat r˚uzným národ˚um v
      
      
        jejich mateˇrštinˇe. Svˇet se dostal za p˚ulnoc. “Hodiny temna” pomalu
      
      
        míjely a v mnoha zemích se objevily pˇríznaky nastávajícího svítání.
      
      
        Ve ˇctrnáctém století v Anglii vzešla “jitˇrenka reformace”. Jan
      
      
        Viklef se stal hlasatelem reformace nejen v Anglii, ale pro celé
      
      
        kˇrest’anstvo. Jeho rozhodný nesouhlas s ˇRímem se už nikdy nepoda-
      
      
        ˇrilo zcela umlˇcet. Viklef tak zahájil zápas, který vedl k osvobození
      
      
        jednotlivc˚u i celých národ˚u.
      
      
        Pˇrestože Viklef získal d˚ukladné vzdˇelání, “poˇcátkem moudrosti”
      
      
        pro nˇej byla bázeˇn pˇred Hospodinem. Už jako student vynikal zbož-
      
      
        ností, obdivuhodným nadáním a mimoˇrádnými znalostmi. Velmi
      
      
        toužil po vzdˇelání — jeho snahou bylo obsáhnout všechny vˇední
      
      
        obory. Studoval scholastickou filozofii, církevní i obˇcanské právo;
      
      
        zvlášt’ d˚ukladnˇe si osvojil právní ˇrád své vlasti. Hodnota vzdˇelání
      
      
        získaného v mládí se výraznˇe projevila v jeho pozdˇejší ˇcinnosti.
      
      
        D˚ukladná znalost tehdejší filozofie mu umožnila odhalit její bludy,
      
      
        studiem národního a církevního práva se pˇripravil pro velký zápas za
      
      
        obˇcanskou a náboženskou svobodu. Mohl sice používat jen “zbranˇe”
      
      
        67