Vˇerni navzdory pronásledování
61
ˇcasto se ale scházeli, spoleˇcnˇe se modlili a radili, a tak posilovali
jeden druhého ve víˇre.
Kdyby prozradili úˇcel svého p˚usobení, znamenalo by to jejich
konec. Proto tak peˇclivˇe tajili, o co jim vlastnˇe jde. Každý kazatel
ovládal nˇejaké ˇremeslo nebo živnost a “pod záminkou” bˇežného
povolání plnili tito misionáˇri své pravé poslání. Velmi ˇcasto vystu-
povali jako obchodníci nebo kupci. “Prodávali hedvábí, šperky a
jiné zboží, které bylo k dostání jen na vzdálených trzích, a byli proto
vítaní jako obchodníci tam, kde je jako misionáˇre nepˇrijali.” (Wylie,
díl 1, kap. 7) Pˇritom však v srdci prosili Boha, aby jim dal moudrost,
když budou nabízet lidem poklady vzácnˇejší než zlato a drahé ka-
mení. Nosili s sebou dobˇre ukryté opisy Bible, bud’ její ˇcásti, nebo
celé Písmo, a kdykoli se jim naskytla pˇríležitost, upozor ˇnovali své
zákazníky na tyto rukopisy. ˇCasto tím vzbudili zájem o Boží slovo a
rádi zanechali ˇcást Písma lidem, kteˇrí po nˇem zatoužili.
P˚usobení tˇechto misionáˇr ˚u zaˇcalo v rovinách a údolích na úpatí
jejich rodných hor, brzy se však rozšíˇrilo mnohem dál. Bosi, v
hrubých prostých šatech, v jakých chodil jejich Mistr, procházeli
velkými mˇesty a pronikali až do vzdálených zemí. Všude zasévali
vzácné “semeno pravdy”. Kudy prošli, tam vznikaly sbory a krev
muˇcedník˚u dosvˇedˇcovala pravdu. Krist ˚uv den ukáže “bohatou žeˇn”
—
lidi, kteˇrí byli spaseni díky p˚usobení tˇechto vˇerných kˇrest’an˚u.
Boží slovo se v kˇrest’anských zemích šíˇrilo tiše a nenápadnˇe, lidé je
radostnˇe pˇrijímali do svých domov˚u i srdcí.
Pro valdenské nebylo Písmo jen záznamem o tom, jak B˚uh jednal
s lidmi v minulosti, a zjevením toho, jakou mají nyní lidé odpovˇed-
nost a povinnost, nýbrž také sdˇelením, jaká nebezpeˇcí i jakou slávu
pˇrinese budoucnost. Vˇeˇrili, že konec všech vˇecí není daleko. ˇCím
více s modlitbou a slzami zkoumali Bibli, tím více na nˇe p˚usobily
její drahocenné výroky a tím více si uvˇedomovali svou povinnost
[52]
sdˇelovat druhým její zachraˇnující pravdy. Ze stránek Písma pocho-
pili plán záchrany ˇclovˇeka a ve víˇre v Pána Ježíše nacházeli útˇechu,
nadˇeji a pokoj. Nakolik Boží svˇetlo osvˇecovalo jejich rozum a pˇri-
nášelo radost do jejich srdcí, natolik toužili osvítit jeho svˇetlem také
ostatní lidi, kteˇrí žili v temnotˇe blud˚u.
Sledovali, jak se pod vedením papeže a knˇeží mnozí lidé marnˇe
snaží dosáhnout odpuštˇení tím, že trýzní svá tˇela za hˇríchy svých
duší. Tito lidé byli zamˇeˇreni na sebe, protože jim knˇeží vštˇepovali,
