Dodatky
551
modlitbami, odpustky, almužnami a jinými dobrými skutky, zcela
zvláštˇe pak obˇetí pˇri mši svaté.”
Prameny: K. R. Hagenbach, Lehrbuch der Dogmengeschichte,
Leipzig 1847; Schröckh, Christliche Kirchengeschichte, Leipzig
1794;
Charles Elliott, Delineation of Roman Catholicism; Hefele,
Konziliengeschichte (7 svazk˚u).
Dodatek ˇc.10 Odpustky
O vývoji uˇcení o odpustcích v dobˇe reformace viz ˇclánek dr. H.
C. Lea “Indulgences in Spain”, uveˇrejnˇený v Papers of the American
Society of Church History, roˇc. 1, str. 129—171. O cenˇe tohoto histo-
rického aspektu píše dr. Lea v úvodu: “Nedbajíc na spor, který zuˇril
mezi Lutherem, dr. Eckem a Silvestrem Prieriasem, kráˇcelo Španˇel-
sko klidnˇe dál po staré, vyšlapané cestˇe a poskytuje nám nesporné
oficiální dokumenty, které nám umožˇnují prozkoumat otázku ˇcistˇe
historicky.” Podrobné dˇejiny uˇcení o odpustcích viz Mandell Creigh-
ton, A History of the Papacy From the Great Schism to the Sack of
Rome, Londýn 1911; W. H. Kent, H. C. Lea, A History of Auricular
Confession and Indulgences in the Latin Church, Philadelphia 1896;
Thomas M. Lindsay, A History of the Reformation, New York 1917;
Albert Henry Newman, A Manual of Church History, Philadelphia
1953;
Leopold Ranke, History of the Reformation in Germany, Lon-
dýn 1845; Preserved Smith, The Age of the Reformation, New York
1920.
Dodatek ˇc.11 Mše
Obˇet’ svaté mše je v katolické bohoslužbˇe svátkem Kristovy
obˇeti na kˇríži. Slovo mše (z missa, pozdnˇe latinská forma slova
missio = poslání, propuštˇení) oznaˇcuje liturgický úkon slavnost-
ního rozhˇrešení a požehnání a znaˇcí, že mešní obˇet’ je podstatným
prostˇredkem, jímž m˚uže být lidský život požehnán a spasen.
Podstata mše spoˇcívá v tom, že jako zpˇrítomnˇení Kristovy obˇeti
na kˇríži (obˇeti nové smlouvy) není ani pouhou upomínkou na ni,
ani jejím opakovaným napodobením nebo doplnˇením (což by od-
porovalo plné platnosti a jedineˇcnosti obˇeti na kˇríži). Mše je svou
[446]
podstatou totožná s obˇetí na kˇríži a poukazuje na téhož veleknˇeze,
