550
Velké drama vˇek˚u
nejúspˇešnˇejších ze všech papež˚u, dosáhlo církevní reformní hnutí
11.
století svého vrcholu. Vynucením celibátu knˇeží a energickým
potíráním simonie podpoˇril ˇRehoˇr vnitrocírkevní reformu. Dal myš-
lence papežství d˚usledné pokraˇcování; papežství a církev zaˇcaly být
jednoznaˇcnými pojmy. Katolizace a centralizace západních zemí
ˇcinily významné pokroky. Pˇredevším však pˇrijal ˇRehoˇr stateˇcnˇe boj
za osvobození církve od svˇetské moci a vedl ho s houževnatostí
velkého politika.”
Jeho názory (viz jeho listy a zvláštˇe Dictatus Gregorii Papae, 27
krátkých tezí o papežské moci) vycházejí z Augustinova díla “De
Civitate Dei”, z Pseudoisidora a Mikuláše I. Jsou mezi nimi tyto
teze:
“
Papež je neomezeným pánem univerzální církve. M˚uže sesa-
zovat a jmenovat metropolity a biskupy, ba svˇetit pro každý kostel
kleriky; on jediný smí svolávat všeobecné synody; jeho legáti svým
postavením stojí nad biskupy. . .
Papež je nejvyšším pánem svˇeta. Nosí císaˇrské insignie, jen
jemu, nikoli ostatním biskup˚um, mají knížata líbat nohy, m˚uže zba-
vovat hodnosti dokonce císaˇre a vyvazovat poddané z pˇrísahy vˇer-
nosti. Papežství a svˇetská moc se chovají jako slunce a mˇesíc; mˇesíc
pˇrijímá od slunce své svˇetlo. Papež je pod zvláštní ochranou Pet-
rovou; zvolený papež je nepochybnˇe svatý ‘zásluhami’ Petrovými.
[445]
ˇRímská církev se nikdy nemýlila a nikdy se nezmýlí.”
Prameny: Carl Mirbt: Quellen zur Geschichte des Papsttums
und des römischen Katholizismus, Tübingen 1924; Baronius, An-
nales Ecclesiastici a Christo nato ad annum 1198, Paˇríž 1869; F.
A. Ogg, Source Book of Medieval History, New York 1907; Oliver
J. Thatcher, Edgar H. McNeal, Source Book for Medieval History,
New York 1905; James Bryce, Holy Roman Empires; James W.
Thompson, Edgar N. Johnson, An Introduction to Medieval Europe;
I. von Döllinger, Das Papsttum, Mnichov 1892.
Dodatek ˇc.9 Oˇcistec
Oˇcistec je podle ˇrímského jednotného katechismu místem trestu
pro duše tˇech, kdo — aˇc zemˇreli v milosti Boží — neuˇcinili božské
spravedlnosti plnˇe zadost. “M˚užeme duším v oˇcistci zmírnit trest
