Dodatky
547
dnech” (
Zjevení 11,3
;
Zjevení 12,6
)
a o “tˇrech a p˚ul dnech” (
Zjevení
11,9
).
Dodatek ˇc.7 Padˇelané listiny
Mezi dokumenty, o nichž se v souˇcasné dobˇe všeobecnˇe soudí,
že jsou padˇelky, jsou nejd˚uležitˇejší Darování Konstantinovo a pseu-
doisidorské dekretálie.
“
Darování Konstantinovo” je od pozdního stˇredovˇeku tradiˇcní
pojmenování pro listinu, kterou údajnˇe poslal císaˇr Konstantin Ve-
liký papeži Silvestru I. a která se poprvé objevila v paˇrížském ru-
kopisu asi zaˇcátkem devátého století. Od jedenáctého století byla
užívána jako d˚ukaz ve prospˇech papežových nárok˚u a od dvanáctého
století byla proto pˇríˇcinou velkých spor˚u (The New Schaff—Her-
zog—Encyclopedia of Religious Knowledge, sv. 3, heslo Darování
Konstantinovo).
Konstantinovo darování (Donatio Constantini) je podvrh vˇeno-
vací listiny císaˇre Konstantina Velikého papeži Silvestru I. z vdˇeˇc-
nosti za uzdravení z malomocenství, který byl vyroben pravdˇepo-
dobnˇe v západní Francii kolem roku 756 po Kr. Sestává z jedné velké
listiny, v níž císaˇr uznal nadˇrazenost ˇRíma nad všemi církvemi, pro-
p˚ujˇcil papeži císaˇrský odznak a kromˇe toho mu postoupil císaˇrský
palác (Lateran) v ˇRímˇe a panství nad mˇestem, nad Itálií i nad všemi
západními provinciemi. Tato listina, od stˇredovˇeku považovaná za
pravou, byla pojata do pseudoisidorských dekretálií. Konstantinovo
darování hrálo významnou úlohu ve sporech mezi papeži a císaˇri ve
stˇredovˇeku. Italský humanista Laurentius Valla a Mikuláš Kusánský
prokázali kolem roku 1440, že jde o podvrh (De falso credita et
ementita Constantini donatione declamatio).
O dˇejinné teorii vyplývající z “Darování” zevrubnˇe pojednává
Henry E. kardinál Manning v knize The Tenporal Power of the Vicar
of Jesus Christ, Londýn, 1862. D˚ukazy, které svˇedˇcí ve prospˇech
pravosti “Darování”, jsou scholastické. Možnost, že by mohlo jít o
padˇelek, byla zmínˇena až s rozvojem kriticismu v historiografii v
patnáctém století. Mikuláš Kusánský byl mezi prvními, kteˇrí došli
k závˇeru, že Konstantin nikdy takové darování neuˇcinil. Laurentius
[443]
Valla podal v Itálii v roce 1450 skvˇelý d˚ukaz o tom, že jde o podvrh.
Viz dílo Christophera B. Colemana, Pojednání Laurentia Vally o