Svoboda svˇedomí ohrožena
457
žímu lidu” (
Jud˚uv 3
),
málem by se ještˇe chtˇely omluvit ˇRímu za to,
že jej posuzovaly nepˇríznivˇe a že v˚ubec byly tak pˇrehnanˇe horlivé.
Mnoho lidí, dokonce i mnozí z tˇech, kdo ˇrímskokatolickou církev
posuzují kriticky, nedoceˇnuje nebezpeˇcí její moci a vlivu (viz Doda-
tek ˇc. 36). Tvrdí napˇríklad, že šíˇrení jejích dogmat, povˇer a útlaku
podporovala duchovní a mravní temnota stˇredovˇeku a že osvícenost
naší doby, rostoucí poznání a vˇetší náboženská a obˇcanská svoboda
znemožˇnují, aby se obnovila náboženská nesnášenlivost a tyranie.
Za smˇešné považují i pouhé pomyšlení na to, že by taková situace
mohla nastat v dnešní osvícené dobˇe. Je pravda, že dnešní gene-
race má pˇrístup k mnoha informacím z oblasti duchovní, morální
i náboženské. Ze stránek Božího slova záˇrí na svˇet nebeské svˇetlo.
Nezapomínejme však, že ˇcím vˇetší je poznání, tím vˇetší temnota halí
ty, kdo toto poznání pˇrevracejí a odmítají.
Jen opravdové studium Písma spolu s modlitbou m˚uže protes-
tant ˚um ukázat pravou povahu papežství; pouze takto se jim m˚uže
zošklivit, takže se mu zaˇcnou vyhýbat. Mnozí z nich si však pˇripa-
dají natolik moudˇrí, že necítí potˇrebu pokornˇe hledat Boha, aby tak
poznali pravdu. I když se chlubí svým vzdˇeláním, neznají ani Písmo
ani Boží moc. Potˇrebují nˇeco, ˇcím by uklidnili své svˇedomí, vyhle-
dávají to, co je nejménˇe duchovní a co ˇclovˇeka nejménˇe pokoˇruje.
Hledají zp˚usob jak na Boha zapomenout, chtˇejí však budit zdání, že
na nˇeho myslí. Papežství se tomuto požadavku dokázalo pˇrizp˚usobit.
Zamˇeˇrilo se na dvˇe kategorie lidí, a tím vlastnˇe zahrnulo takˇrka celý
svˇet: Na ty, kdo chtˇejí být spaseni svými zásluhami, a na ty, kdo
chtˇejí být spaseni i se svými hˇríchy. V tom je tajemství jeho moci.
[371]
Ukázalo se, že doba duchovního temna byla pro papežství vý-
hodná. Stejnˇe tak mu však k úspˇechu dopom˚uže i dnešní velké
intelektuální poznání. V minulosti, kdy lidé nemˇeli Boží slovo a ne-
znali pravdu, byli zaslepeni a mnozí z nich, aniž si to uvˇedomovali,
skonˇcili v nastražené síti. V této generaci mnoha lidem zaslepil oˇci
lesk lidských výmysl ˚u, nesprávnˇe nazývaných “vˇeda”. Nerozeznají
satanovu léˇcku a ochotnˇe se do ní ženou, jako by mˇeli zavázané oˇci.
B˚uh si pˇrál, aby lidé považovali rozum za dar Stvoˇritele a aby ho
využívali pro vˇec pravdy a spravedlnosti. Tam, kde vládne pýcha
a ctižádost a lidé kladou své názory nad Boží slovo, tam m˚uže ro-
zum zp˚usobit více škody než nevˇedomost. Souˇcasná falešná vˇeda,
která podkopává víru v Písmo, napomáhá právˇe tak úˇcinnˇe k pˇrijetí
