438
Velké drama vˇek˚u
Nesmrtelnost a vzkˇríšení
Když Ježíš odcházel od svých uˇcedník˚u, neˇrekl jim, že za ním
brzy pˇrijdou, ale slíbil jim: “Jdu, abych vám pˇripravil místo, a odejdu-
li, abych vám pˇripravil místo, opˇet pˇrijdu a vezmu vás k sobˇe.”
Jan
14,2.3
.
A apoštol Pavel napsal, že “zazní povel, hlas archandˇela a
zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemˇreli v
Kristu, vstanou nejdˇríve; potom my živí, kteˇrí se toho doˇckáme,
budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzh˚uru vstˇríc Pánu. A
pak už navždy budeme s Pánem.” A k tomu dodává: “Tˇemito slovy
se vzájemnˇe potˇešujte.”
1.
Tesalonickým 4,16-18
.
Tato slova útˇechy
se zásadnˇe rozcházejí s výše uvedenými výroky duchovního, který
zastává univerzální spasení. Duchovní utˇešoval poz˚ustalé, že Pán
pˇrijal zesnulého mezi své andˇely ihned poté, co vydechl naposled,
bez ohledu na to, jak moc byl hˇríšný. Apoštol Pavel odkazoval své
spoluvˇeˇrící na budoucí Krist ˚uv pˇríchod, kdy bude zlomena moc
smrti a hrobu a kdy “ti, kdo zemˇreli v Kristu,” budou vzkˇríšeni k
vˇeˇcnému životu.
Dˇríve než lidé budou moci vstoupit do vˇeˇcných pˇríbytk˚u, musí
být jejich pˇrípady prošetˇreny a B˚uh musí posoudit jejich povahu
a skutky. Všichni budou souzeni podle záznam˚u v nebeských kni-
hách a všichni dostanou odmˇenu podle svých skutk˚u. Tento soud se
nekoná pˇri smrti jednotlivého ˇclovˇeka. Všimnˇeme si slov apoštola
Pavla: “Ustanovil den, v nˇemž bude spravedlivˇe soudit celý svˇet
skrze muže, kterého k tomu urˇcil. Všem lidem o tom poskytl d˚ukaz,
když jej vzkˇrísil z mrtvých.”
Skutky 17,31
.
Apoštol zde jasnˇe ˇríká,
že pro soud svˇeta je pevnˇe stanoven konkrétní den v budoucnosti.
Apoštol Juda odkazuje na stejnou dobu: “Také andˇely, kteˇrí si
nezachovali své vznešené postavení, ale opustili urˇcené místo, drží”
Hospodin “ve vˇeˇcných poutech v temnotˇe pro veliký den soudu.”
Dále cituje Henochova slova: “Hle, pˇrichází Pán s desetitisíci svých
svatých, aby vykonal soud nade všemi.”
Jud˚uv 6.14.15
.
Apoštol Jan
zaznamenal, že vidˇel “mrtvé, mocné i prosté, jak stojí pˇred tr ˚unem,
a byly otevˇreny knihy . . . a mrtví byli souzeni podle svých ˇcin˚u
zapsaných v tˇech knihách.”
Zjevení 20,12
.
Kdyby se mrtví už tˇešili v nebeské blaženosti nebo kdyby se
svíjeli v pekelných plamenech, k ˇcemu by byl soud? Boží slovo
dává na tyto d˚uležité otázky naprosto jasné a jednoznaˇcné odpovˇedi,
