430
Velké drama vˇek˚u
požadavky; vyhovuje lidskému sobectví a povzbuzuje bezbožné,
aby žili dále ve špatnosti.
[350]
Jako pˇríklad toho, jak zastánci nauky o univerzálním spasení
pˇrekrucují Písmo, aby tím podpoˇrili svou nauku, která p˚usobí na lidi
naprosto zhoubnˇe, staˇcí uvést jejich vlastní výroky. Na pohˇrbu jed-
noho nevˇeˇrícího mladíka, který zemˇrel náhle pˇri nehodˇe, si duchovní
jako ˇctení z Písma vybral text, který ˇríká o Davidovi: “Amnónovu
smrt oželel.”
2.
Samuelova 13,39
.
A pak o nˇem hovoˇril takto: “ ˇCasto se mˇe lidé ptají, jaký osud
postihne ty, kdo odcházejí ze svˇeta v hˇríchu, kdo zemˇrou tˇreba v opi-
losti, s krvavými skvrnami po zloˇcinech nesmytých z jejich odˇev˚u,
nebo zemˇrou tak, jako zemˇrel tento mladík, bez jakéhokoli vyznání,
bez náboženské zkušenosti. Písmo svaté nás uspokojí, dá nám od-
povˇed’ na tuto obtížnou otázku. Amnón byl neobyˇcejnˇe hˇríšný,
nelitoval svých hˇrích˚u, byl to opilec, který v opilosti také zemˇrel.
David jako Boží prorok musel vˇedˇet, povede-li se Amnónovi v pˇríš-
tím svˇetˇe zle nebo dobˇre. Jak promluvilo jeho srdce? Amnónovu
smrt oželel.”
ˇReˇcník pak pokraˇcoval: “A jaký závˇer m˚užeme vyvodit z tˇechto
slov? Že souˇcástí jeho náboženské víry nebylo uˇcení o vˇeˇcném
trápení. Tak to chápeme a objevujeme v tom pádný argument na
podporu pˇríjemnˇejší, osvícenˇejší, blahodárnˇejší domnˇenky o koneˇc-
ném univerzálním oˇcištˇení a pokoji. David oželel smrt svého syna.
A proˇc? Protože prorockým zrakem mohl nahlédnout do skvˇelé bu-
doucnosti, kde vidˇel, že jeho syn — oproštˇen od všech pokušení
a omezení a oˇcištˇen od hˇríchu — byl poté, co se stal dostateˇcnˇe
svatým a osvíceným, pˇrijat do shromáždˇení radujících se duch˚u v
nebi. Útˇechou pro Davida bylo, že jeho milovaný syn se z pˇrítomné
existence hˇríchu a utrpení odebral tam, kde do jeho potemnˇelé duše
bude proudit nejvelebnˇejší záˇre Ducha svatého, kde se jeho mysl ote-
vˇre pro moudrost nebes a prožitek vˇeˇcné lásky, a tak bude pˇripraven
a posvˇecen pro pokojný život ve spoleˇcnosti nebeského dˇedictví.”
“
Tyto myšlenky by nás mˇely pˇresvˇedˇcit, že záchrana pro nebe
nezávisí na niˇcem, co m˚užeme udˇelat za svého života na této zemi,
ani na zmˇenˇe srdce, ani na víˇre, ani na náboženském vyznání.”
Takovým zp˚usobem opakují údajní Kristovi služebníci lež, kte-
rou vyslovil had v ráji: “Nepropadnete smrti. . . V den, kdy z nˇeho
pojíte, otevˇrou se vám oˇci a budete jako B˚uh.” Satan tvrdí, že i
