Tajemství nesmrtelnosti
431
nejhorší hˇríšník — vrah, zlodˇej, cizoložník — bude mít po smrti
možnost vstoupit do vˇeˇcné blaženosti.
Z ˇceho vyvodil zmínˇený falšovatel Písma své závˇery? Z jediné
vˇety, která ˇríká, že David se smíˇril s tím, co se stalo. “David upustil
od tažení proti Abšalómovi, nebot’ Amnónovu smrt oželel.”
2.
Sa-
muelova 13,39
.
Když se síla jeho zármutku ˇcasem zmírnila, jeho
myšlenky se pˇresunuly od mrtvého k živému synovi, který ze stra-
chu pˇred spravedlivým trestem odešel dobrovolnˇe do vyhnanství.
Je to d˚ukaz, že krvesmilný, opilý Amnón byl hned po smrti pˇre-
nesen do nebeské blaženosti, aby tam byl pˇripravován pro život se
svatými andˇely? Možná je to pˇríjemnˇe znˇející báchorka, urˇcená k
tomu, aby uspokojila neobrácené srdce. Pˇredevším je to však sa-
tanova úˇcinnˇe p˚usobící lež. M˚užeme se pak divit, že takové uˇcení
[351]
podporuje bezbožnost?
Podobnˇe jako zmínˇený falešný uˇcitel jednají mnozí další. Vytrh-
nou ze souvislosti nˇekolik slov Písma, pˇriˇcemž v mnoha pˇrípadech
je zˇrejmé, že smysl textu je právˇe opaˇcný, než co z nˇeho vyvozují.
Citovaný text pak používají jako d˚ukaz pro uˇcení, které odporuje
Božímu slovu. Výrok uvádˇený jako d˚ukaz, že opilý Amnón je v nebi,
odporuje jasnému a jednoznaˇcnému prohlášení Písma, že žádný opi-
lec nevstoupí do Božího království (
1.
Korintským 6,10
).
Takovým
zp˚usobem vytváˇrejí pochybovaˇci a nevˇerci z pravdy lež, která pak
mnoho lidí oklame a ukolébá je ve falešné jistotˇe.
Kdyby byla pravda, že duše všech lidí odcházejí v okamžiku
smrti pˇrímo do nebe, pak bychom si mˇeli radˇeji pˇrát smrt než život.
Tato víra m˚uže nˇekteré lidi pˇrivést k tomu, že sami ukonˇcí sv˚uj
život. Když na nˇe dolehnou strasti, tˇežkosti a zklamání, m˚uže se jim
zdát celkem jednoduché “pˇretrhnout nit života” a odejít do vˇeˇcné
blaženosti.
Údˇel bezbožných
B˚uh dává ve svém slovu jednoznaˇcný doklad, že potrestá pˇrestup-
níky svého zákona. Ti, kdo si namlouvají, že B˚uh je pˇríliš milosrdný,
než aby uplatnil spravedlnost v˚uˇci hˇríšník˚um, by se mˇeli podívat
na golgotský kˇríž. Smrt bezhˇríšného Božího Syna dosvˇedˇcuje, že
“
mzdou hˇríchu je smrt”, že každé pˇrestoupení Božího zákona pˇrináší
spravedlivou odplatu. Kristus, který byl bez hˇríchu, se stal hˇríchem
