Neznámí hrdinové
      
      
        37
      
      
        a s uspokojením sledují jejich vytrvalost. Od Božího tr ˚unu zaslechli
      
      
        hlas: “Bud’ vˇerný až do smrti, a dám ti vítˇezný vˇenec života.”
      
      
        Zjevení
      
      
        2,10
      
      
        .
      
      
        Marnˇe se satan snažil zniˇcit Kristovu církev násilím. Velký spor,
      
      
        v nˇemž Kristovi uˇcedníci položili své životy, neskonˇcil, když tito
      
      
        vˇerní vlajkonoši na svých místech padli. Svou smrtí zvítˇezili. Boží
      
      
        dˇelníci padli, ale Boží dílo se nezastavilo. Evangelium se šíˇrilo
      
      
        stále dál a poˇcet jeho vyznavaˇc˚u rostl. Proniklo dokonce do oblastí,
      
      
        kam se nedostali ani ˇrímští orlové. Jak prohlásil jeden kˇrest’an pˇred
      
      
        pohanskými vládci: “M˚užete nás zabíjet, muˇcit, odsuzovat. . . Vaše
      
      
        nespravedlnost je d˚ukazem, že jsme nevinni. . . Ani vaše krutost
      
      
        vám nepom˚uže.” Vedli tím jen další ke stejné vytrvalosti. “ ˇCím více
      
      
        nás kosíte, tím více rostou naše ˇrady. Krev kˇrest’an˚u je setbou.”
      
      
        [31]
      
      
        (
      
      
        Tertullian, Obrana, odstavec 50)
      
      
        Pronásledování pˇrineslo vˇezení a smrt tisíc˚um kˇrest’an˚u. Na je-
      
      
        jich místa se však vzápˇetí stavˇeli další a další. Ti, kdo byli umuˇceni
      
      
        pro víru, patˇrí Kristu a on je považuje za vítˇeze. Bojovali “dobrý
      
      
        boj víry” a je pro nˇe pˇripravena “koruna slávy”, kterou jim dá Ježíš
      
      
        Kristus, až znovu pˇrijde. Utrpení, které prožívali, je sblížilo na-
      
      
        vzájem a pˇriblížilo je k jejich Vykupiteli. Pˇríklad jejich života a
      
      
        svˇedectví jejich smrti byly trvalým d˚ukazem pravdy. I tam, kde se
      
      
        to dalo nejménˇe oˇcekávat, opouštˇeli satanovi poddaní svého pána a
      
      
        nastupovali pod Krist ˚uv prapor.
      
      
        Kompromisy oslabují církev
      
      
        Satan se proto rozhodl, že bude proti Boží vládˇe bojovat úˇcinnˇeji
      
      
        tím, že sv˚uj prapor vztyˇcí pˇrímo uprostˇred kˇrest’anské církve. Kdyby
      
      
        se mu podaˇrilo oklamat Kristovy následovníky a vést je, aby se
      
      
        znelíbili Bohu, jistˇe by ztratili i svou sílu, odhodlanost a vytrvalost a
      
      
        stali by se jeho snadnou koˇristí.
      
      
        Velký odp˚urce se pak snažil získat lstí to, co se mu nepodaˇrilo
      
      
        získat silou. Pronásledování skonˇcilo a místo nˇeho se objevilo ne-
      
      
        bezpeˇcné pokušení ˇcasného blahobytu a svˇetských poct. Pohané
      
      
        byli vedeni, aby ˇcásteˇcnˇe pˇrijali kˇrest’anskou víru, zatímco odmítali
      
      
        nˇekteré její základní d˚urazy. Vyznávali, že pˇrijali Ježíše jako Božího
      
      
        Syna, že vˇeˇrí v jeho smrt a zmrtvýchvstání, nebyli však pˇresvˇedˇceni,
      
      
        že jsou hˇríšní, a necítili potˇrebu ˇcinit pokání nebo zmˇenit svá srdce.