38
Velké drama vˇek˚u
Udˇelali urˇcité ústupky a navrhovali kˇrest’an˚um, aby rovnˇež v nˇeˇcem
ustoupili, aby se všichni mohli sjednotit na spoleˇcném základˇe víry
v Ježíše Krista.
Tím se církev ocitla v hrozném nebezpeˇcí. Vˇezení, muˇcení, oheˇn
a meˇc byly ve srovnání s tím požehnáním. Nˇekteˇrí kˇrest’ané z˚u-
stali pevní a prohlásili, že nemohou udˇelat žádný kompromis. Jiní
souhlasili, aby nˇekteré body víry byly upraveny nebo odstranˇeny.
—
Tak se spojili s lidmi, kteˇrí pˇrijali kˇrest’anství jen ˇcásteˇcnˇe, v
pˇresvˇedˇcení, že tímto zp˚usobem je pˇrivedou k plnému obrácení. Pro
vˇerné Kristovy následovníky to byla doba nesmírného zármutku a
úzkosti. Pod pláštíkem pˇredstíraného kˇrest’anství se satan vetˇrel do
církve, znehodnocoval víru kˇrest’an˚u a odvracel je od pravdy.
Vˇetšina kˇrest’an˚u nakonec pˇristoupila na to, že sleví ze svých
zásad. Tak došlo ke spojení mezi kˇrest’anstvím a pohanstvím. Ctitelé
model tvrdili, že se obrátili ke kˇrest’anství a spojili se s církví,
ve skuteˇcnosti však stále tíhli k modláˇrskému uctívání pˇredmˇet ˚u;
zamˇenili pouze objekty svého uctívání — za obrazy Pána Ježíše,
nebo dokonce Marie a svatých. Tak se do církve dostal zhoubný kvas
modláˇrství a zaˇcal p˚usobit svým rozkladným vlivem. Nesprávné
uˇcení, projevy povˇerˇcivosti a pohanské obˇrady se staly souˇcástí
víry a bohoslužby kˇrest’an˚u. Když se Kristovi následovníci spojili
s modláˇri, zaˇcalo se kˇrest’anství kazit, církev ztratila svou ˇcistotu i
sílu. Ne všichni kˇrest’ané tomuto klamu podlehli. Mnozí i nadále
d˚uvˇeˇrovali P˚uvodci pravdy a uctívali jen Boha.
Lidé, kteˇrí tvrdí, že následují Ježíše Krista, se vždy dˇelili do dvou
skupin. Jedna skupina studuje život Spasitele, snaží se odstraˇnovat
[32]
své nedostatky a podobat se svému Vzoru, zatímco druhá skupina
odmítá i základní praktické pravdy, které odhalují jejich chyby. Ani
v nejlepších dobách netvoˇrili církev pouze praví, ˇcistí a upˇrímní
ˇclenové. Aˇckoli Kristus uˇcil, že do církve nemají být pˇrijímáni ti,
kdo vˇedomˇe setrvávají v hˇríchu, pˇresto spolupracoval s lidmi, kteˇrí
vykazovali charakterové nedostatky, p˚usobil na nˇe blahodárným
vlivem svého uˇcení a osobního pˇríkladu, aby jim poskytl pˇríležitost
poznat a napravit jejich nedostatky. Mezi dvanácti apoštoly byl také
zrádce. Pán pˇrijal Jidáše ne proto, že vykazoval charakterové vady,
ale navzdory tomu, že je mˇel. Byl pˇrijat mezi uˇcedníky, aby pod
vlivem uˇcení a pˇríkladu Pána Ježíše mohl poznat, co je to kˇrest’anský
charakter, a aby tak pochopil své nedostatky, prožil pokání a pod
