P˚uvod zla
      
      
        395
      
      
        tostí, která mohla znát všechny Boží plány a úmysly. Skrze Krista
      
      
        stvoˇril Otec všechny nebeské bytosti. “V nˇem bylo stvoˇreno všechno
      
      
        na nebi. . . — jak nebeské tr˚uny, tak i panstva, vlády a mocnosti.”
      
      
        [322]
      
      
        Koloským 1,16
      
      
        .
      
      
        Celé nebe uznávalo vládu Krista stejnˇe jako vládu
      
      
        Otce.
      
      
        Protože zákon lásky je základem Boží vlády, záviselo štˇestí všech
      
      
        stvoˇrených bytostí na jejich dokonalém souladu se vznešenými zá-
      
      
        sadami spravedlnosti. B˚uh si pˇreje, aby mu celé stvoˇrení sloužilo
      
      
        z lásky a úcty, která vychází z uvˇedomˇelého ocenˇení Božího cha-
      
      
        rakteru. Nemá zájem o vynucenou vˇernost a oddanost. Všem dává
      
      
        svobodnou v˚uli, aby mu mohli sloužit dobrovolnˇe.
      
      
        Poˇcátky zla
      
      
        Jedna stvoˇrená bytost se však rozhodla, že tuto svobodu zneu-
      
      
        žije. Hˇrích vznikl u toho, koho B˚uh nejvíce poctil hned po Kristu,
      
      
        kdo mocí a slávou pˇrevyšoval ostatní obyvatele nebes. Pˇred svým
      
      
        pádem do hˇríchu byl Lucifer (Svˇetlonoš) prvním z cherubín˚u, svatý
      
      
        a neposkvrnˇený. “Toto praví Panovník Hospodin: Byl jsi vˇerným
      
      
        obrazem pravzoru, plný moudrosti a dokonale krásný. Byl jsi v
      
      
        Edenu, zahradˇe Boží, ozdoben všemi drahokamy. . . Byl jsi záˇrivý
      
      
        cherub ochránce, k tomu jsem tˇe urˇcil, pobýval jsi na svaté hoˇre
      
      
        Boží, procházel ses uprostˇred ohnivých kamen˚u, na svých cestách
      
      
        jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoˇrení, dokud se v tobˇe nenašla
      
      
        podlost.”
      
      
        Ezechiel 28,12-15
      
      
        .
      
      
        Lucifer mohl mít i nadále Boží pˇrízeˇn, zástupy andˇel ˚u by jej
      
      
        dále milovaly a ctily, dále mohl používat své velké nadání pro blaho
      
      
        druhých a k oslavˇe svého Stvoˇritele. Prorok však ˇríká: “Pro tvou
      
      
        krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvˇelost jsi zkazil
      
      
        svoji moudrost”.
      
      
        Ezechiel 28,17
      
      
        .
      
      
        Poznenáhlu v sobˇe Lucifer zaˇcal
      
      
        pˇestovat touhu po sebepovýšení. “Své srdce vydáváš za srdce bož-
      
      
        ské.” “V srdci sis ˇríkal: . . . vyvýším sv˚uj tr˚un nad Boží hvˇezdy,
      
      
        zasednu na Hoˇre setkávání. . . Vystoupím na posvátná návrší oblak˚u,
      
      
        s Nejvyšším se budu mˇeˇrit.”
      
      
        Ezechiel 28,6
      
      
        ;
      
      
        Izajáš 14,13.14
      
      
        .
      
      
        Místo
      
      
        aby vyvyšoval Boha jako svrchovaný objekt lásky a vˇernosti všech
      
      
        stvoˇrených bytostí, chtˇel si Lucifer jejich službu a pocty pˇrivlastnit
      
      
        pro sebe. Tento kníže andˇel ˚u bažil po poctˇe, kterou dal vˇeˇcný Otec
      
      
        svému Synu, zatoužil po moci, která pˇríslušela výhradnˇe Kristu.