396
Velké drama vˇek˚u
Celé nebe se radovalo, že m˚uže zrcadlit slávu svého Stvoˇritele a
oslavovat ho. Všichni uctívali Boha, všude vládl mír a radost. Do
nebeského souladu však rušivˇe zaznˇel falešný tón. V myslích bytostí,
pro nˇež oslava Boha byla tím prvním a nejd˚uležitˇejším, vyvolávaly
snahy po sebevyvýšení neblahé pˇredtuchy. Nebeská rada se zprvu
snažila Lucifera pˇresvˇedˇcit. Boží Syn mu pˇredstavil velikost, dobrotu
a spravedlnost Stvoˇritele, svatost a nemˇennost jeho zákona. B˚uh
stanovil ˇrád v nebi, a Lucifer by zneuctil svého Stvoˇritele a zniˇcil
sám sebe, kdyby se tímto ˇrádem neˇrídil. Avšak varování, vyslovené
v nekoneˇcné lásce a milosti, vyvolalo jen odpor. Lucifer se nechal
strhnout žárlivostí ke Kristu a zaˇcal jednat ještˇe rozhodnˇeji.
Zmocnila se ho pýcha — myslel jen na vlastní slávu, a to živilo
jeho touhu po nadvládˇe. Pocty, které mu nebešt’ané prokazovali, ne-
chápal jako Boží dar a nebyl za nˇe vdˇeˇcný svému Stvoˇriteli. Kochal
se ve vlastní nádheˇre a vznešenosti — jeho snahou bylo vyrovnat
se Bohu. Zástupy nebešt’an˚u ho milovaly a ctily, andˇelé radostnˇe
[323]
provádˇeli jeho pˇríkazy; Lucifer je koneckonc˚u pˇrevyšoval moudrostí
i slávou. Božího Syna však uznávali za knížete nebes, vždyt’ byl
jedno s Otcem v síle a moci. Kristus se podílel na všech Božích
plánech, kdežto Lucifer nebyl do Božích zámˇer ˚u tak hluboce zasvˇe-
cen. “Proˇc,” ptal se tento mocný andˇel, “by mˇel mít Kristus pˇrevahu?
Proˇc má vznešenˇejší postavení než já?”
Opustil své místo v bezprostˇrední blízkosti Boha a zaˇcal mezi
andˇely zasévat nespokojenost. P˚usobil tajuplnˇe a skrytˇe, po urˇcitou
dobu skrýval sv˚uj skuteˇcný úmysl pˇredstíranou úctou k Bohu; pˇritom
ale šíˇril nespokojenost: o zákonech, kterými se nebeské bytosti ˇrídily,
tvrdil, že jsou to zbyteˇcná omezení; andˇelé by se prý mˇeli ˇrídit
svou vlastní v˚ulí, protože jsou pˇrirozenˇe svatí. Snažil se v nich
vyvolat soucit nad sebou tím, že líˇcil vˇeci tak, jako by s ním B˚uh
jednal nespravedlivˇe, když prokazoval nejvyšší ˇcest Kristu. Tvrdil,
že neusiluje o moc a ˇcest kv˚uli tomu, aby vyvýšil sám sebe, ale
proto, že chce získat svobodu pro všechny obyvatele nebes, aby se
tím dostali na vyšší úroveˇn bytí.
B˚uh ve svém velkém milosrdenství snášel dlouho Luciferovo
jednání. Nesesadil ho z jeho vysokého postavení hned ve chvíli,
kdy poprvé vyjádˇril svou nespokojenost. A neudˇelal to ani pozdˇeji,
když zaˇcal svá lživá tvrzení šíˇrit mezi andˇely. Trpˇel ho v nebi ještˇe
dlouho. Znovu a znovu mu nabízel odpuštˇení za podmínky, že uzná
