32
      
      
        Velké drama vˇek˚u
      
      
        Jeremjáš 26,18
      
      
        .
      
      
        Bˇehem obléhání a následného dobývání chrámu
      
      
        zahynulo více než milión lidí. Ti, kdo pˇrežili, byli odvedeni jako
      
      
        zajatci, prodáni do otroctví nebo odvleˇceni do ˇRíma, aby zvýšili lesk
      
      
        vítˇezoslávy dobyvatele, byli pˇredhazováni dravé zvˇeˇri v amfiteátrech
      
      
        nebo rozehnáni jako tuláci po celé zemi.
      
      
        Židé sami byli str˚ujci svého údˇelu. Sami si naplnili pohár po-
      
      
        msty. V pohromˇe, která je jako národ postihla, a ve všech bídách,
      
      
        které pak následovaly, když byli rozptýleni, sklízeli jen to, co sami
      
      
        zaseli. Prorok napsal: “Je to tvá zkáza, Izraeli,” protože ses “stavˇel na
      
      
        [27]
      
      
        odpor svému Bohu”.
      
      
        Ozeáš 13,9
      
      
        ;
      
      
        Ozeáš 14,1
      
      
        .
      
      
        Jejich utrpení se ˇcasto
      
      
        vykládá jako trest, který je postihl na základˇe Božího rozhodnutí.
      
      
        Velký podvodník se tak snaží utajit svou vlastní ˇcinnost. Tvrdo-
      
      
        šíjným odmítáním Boží lásky a milosti Židé zp˚usobili, že byla od
      
      
        nich odˇnata Boží ochrana a satan jim mohl vládnout podle své v˚ule.
      
      
        Strašné krutosti, které se projevily pˇri zkáze Jeruzaléma, ukazují,
      
      
        jak satan jedná s tˇemi, kdo se poddali jeho nadvládˇe.
      
      
        Zkáza Jeruzaléma — pˇredzvˇest budoucnosti
      
      
        Neuvˇedomujeme si, kolik dlužíme Kristu za pokoj a ochranu,
      
      
        kterou nám dává. Je to Boží ochraˇnující moc, která brání, aby se
      
      
        lidstvo nedostalo plnˇe pod nadvládu satana. Neposlušní a nevdˇeˇcní
      
      
        mají všechny d˚uvody k tomu, aby byli vdˇeˇcni Bohu za milosrdenství
      
      
        a shovívavost, s níž zadržuje krutou a zlomyslnou satanovu moc.
      
      
        Když však lidé pˇrekroˇcí meze Boží trpˇelivosti, je tato brzdící moc
      
      
        odˇnata. B˚uh se nechová k hˇríšníku jako vykonavatel rozsudku vyne-
      
      
        seného za pˇrestoupení. Ponechává lidi, kteˇrí odmítají jeho milost,
      
      
        aby sklidili to, co sami zaseli. Každý paprsek svˇetla, který jsme
      
      
        odmítli, každé varování, kterým jsme pohrdli nebo které jsme ne-
      
      
        brali vážnˇe, každý pˇestovaný zlozvyk, každé pˇrestoupení Božího
      
      
        zákona je zasetým semenem, které pˇrinese jistou žeˇn. Jestliže ˇclo-
      
      
        vˇek tvrdošíjnˇe odporuje Duchu svatému, B˚uh jej nakonec hˇríšníku
      
      
        odejme, a pak už neexistuje moc, která by bránila zlým pohnutkám
      
      
        lidského srdce, není ochrany pˇred zlobou a nepˇrátelstvím satana.
      
      
        Zkáza Jeruzaléma je strašným varováním pro všechny, kdo berou na
      
      
        lehkou váhu nabídku Boží milosti a ignorují pozvání Boží dobroty.
      
      
        Je nejpˇresvˇedˇcivˇejším svˇedectvím toho, jak B˚uh nenávidí hˇrích, a
      
      
        d˚ukazem jistého trestu, který stihne viníky.