Zniˇcení Jeruzaléma
33
Spasitelovo proroctví o tom, že Jeruzalém postihne trest, se splní
ještˇe podruhé. Strašná zkáza Jeruzaléma je pouze náznakem oné
závˇereˇcné zkázy. V údˇelu vyvoleného mˇesta m˚užeme vidˇet údˇel ce-
lého svˇeta, který odmítá Boží milost a pošlapává Boží zákon. Temné
jsou záznamy o lidské bídˇe, kterou zemˇe zažila za dlouhá staletí zlo-
ˇcinu. Srdce se svírá a mysl omdlévá, uvažujeme-li o tom. Odmítání
Boží moci má dˇesivé d˚usledky. Ovšem výjevy, které se odehrají v
budoucnosti, budou ještˇe hr ˚uznˇejší. Minulé události — dlouhý sled
bouˇrí, spor˚u a pˇrevrat ˚u, “každá bota obouvaná do váleˇcné vˇravy a
každý plášt’ vyválený v prolité krvi” (
Izajáš 9,4
) —
jsou niˇcím v
porovnání s hr˚uzami doby, kdy bude ochraˇnující Boží Duch zcela
odˇnat lidem, kteˇrí jej odmítli, a nebude bránit projev˚um lidských
vášní a satanova hnˇevu. Tehdy celý svˇet uvidí — jako dosud nikdy
—
výsledky satanovy vlády.
V ten den však, jako v dobˇe zniˇcení Jeruzaléma, bude Boží lid
vysvobozen. Vysvobozen bude každý, “kdo je zapsán k životu”.
Izajáš 4,3
.
Ježíš Kristus ˇrekl, že pˇrijde podruhé, aby shromáždil k
sobˇe své vˇerné: “Tu budou lomit rukama všechny ˇceledi zemˇe a
uzˇrí Syna ˇclovˇeka pˇricházet na oblacích nebeských s velikou mocí
a slávou. On vyšle své andˇely s mohutným zvukem polnice a ti
[28]
shromáždí jeho vyvolené od ˇctyˇr úhl ˚u svˇeta, od jednˇech konc˚u nebe
ke druhým.”
Matouš 24,30.31
.
Tehdy budou ti, kdo nepˇrijali evange-
lium, zahubeni dechem jeho úst a zniˇceni slávou jeho pˇríchodu (
2.
Tesalonickým 2,8
).
Jako zniˇcil starý Izrael sám sebe, tak se hˇríšní
sami zniˇcí. Zahubí je jejich vlastní nepravost. Životem v hˇríchu se
jejich povaha tak zvrhne a sami se tak vzdálí od Boha, že projev
Boží slávy bude pro nˇe stravujícím ohnˇem.
Lidé by mˇeli být pozorní a nepˇrehlédnout nauˇcení, která jim Ježíš
sdˇelil. Když Kristus upozornil své uˇcedníky na zkázu Jeruzaléma,
oznámil jim znamení blížící se pohromy, aby mohli vˇcas odejít. Po-
dobnˇe upozornil svˇet i na dobu koneˇcné zkázy a udal znamení její
blízkosti, aby všichni, kdo chtˇejí, mohli uniknout blížícímu se hnˇevu.
Ježíš ˇrekl: “Budou znamení na slunci, mˇesíci a hvˇezdách a na zemi
úzkost národ˚u.”
Lukáš 21,25
;
Matouš 24,29
;
Marek 13,24-26
;
Zje-
vení 6,12-17
.
Lidé, kteˇrí rozpoznají znamení jeho pˇríchodu, poznají,
že “je blízko, pˇrede dveˇrmi”.
Matouš 24,33
.
Bdˇete tedy, tak zní jeho
výzva (
Marek 13,35
).
Ti, kdo berou vážnˇe jeho upozornˇení, nebudou
ponecháni v nevˇedomosti, aby je ten den zastihl nepˇripravené. Pro
