Tajemství svatynˇe
337
Služba v pozemské svatyni se dˇelila do dvou fází. Knˇeží sloužili
každý den ve svatyni, a pak jednou za rok konal veleknˇez ve sva-
tyni svatých zvláštní úkon smíˇrení a oˇcištˇení svatynˇe. Každý den
pˇrinášeli kající hˇríšníci své obˇeti ke dveˇrím svatostánku, pokládali
ruku na hlavu obˇetního zvíˇrete a vyznávali své hˇríchy. Tím ob-
raznˇe pˇrenášeli svoji vinu ze sebe na nevinnou obˇet’. Pak bylo zvíˇre
usmrceno. “Bez vylití krve,” vysvˇetluje apoštol, “není odpuštˇení
hˇríchu.” “V krvi je život tˇela.”
3.
Mojžíšova 17,11
.
Porušení Božího
zákona vyžaduje smrt pˇrestupníka. Krev znázor ˇnuje život hˇríšníka
propadlého odsouzení. Jeho vinu pˇrenesenou na obˇet’ zanesl knˇez
v krvi obˇetního zvíˇrete do svatynˇe a kropil jí pˇred oponou, za níž
byla truhla s deskami zákona, který hˇríšník pˇrestoupil. Tímto obˇra-
dem byl hˇrích prostˇrednictvím krve obraznˇe pˇrenesen do svatynˇe.
V pˇrípadˇe nˇekterých obˇetí nebyla krev vnášena do svatynˇe, ale její
maso snˇedl knˇez, jak Mojžíš pˇrikázal Áronovým syn˚um: “Vám ji
(
B˚uh) dal, abyste nesli nepravost pospolitosti.”
3.
Mojžíšova 10,17
.
Oba obˇrady jsou symbolem pˇrenesení hˇríchu z ˇclovˇeka, který hˇrích
vyznal, do svatynˇe.
Taková služba probíhala ve svatyni každý den po celý rok. Hˇrí-
chy Izraele byly pˇrenášeny do svatynˇe a zvláštním obˇradem je bylo
tˇreba odstranit. Podle Božího pˇríkazu bylo nezbytné vykonat smírˇcí
obˇrady pro každé oddˇelení svatynˇe. “Tak vykoná smírˇcí obˇrady za
svatyni pro neˇcistotu Izraelc˚u, pro jejich pˇrestoupení se všemi je-
jich hˇríchy. Stejnˇe bude postupovat pˇri stanu setkávání, který stojí
u nich, uprostˇred jejich neˇcistot.” Smírˇcí obˇrad bylo tˇreba vykonat
také pro oltáˇr, a tím “jej oˇcistit od neˇcistot Izraelc˚u a posvˇetit ho”.
3.
Mojžíšova 16,16.19
.
Jednou za rok ve velký Den smíˇrení vstoupil nejvyšší knˇez do
svatynˇe svatých, aby oˇcistil svatyni. Tento úkon uzavˇrel celoroˇcní
cyklus služby ve svatyni. V Den smíˇrení postavili pˇred dveˇre sva-
tostánku dva kozly. Potom urˇcili “jeden los pro Hospodina, druhý
pro Azázela”.
3.
Mojžíšova 16,8
.
Kozel, na kterého padl los pro
Hospodina, mˇel být poražen jako obˇet’ za hˇrích lidí a knˇez mˇel jeho
krev zanést za oponu a pokropit jí slitovnici a prostor pˇred slitovnicí.
Krví mˇel být pokropen také kadidlový oltáˇr, který stál pˇred oponou.
“
Áron vloží obˇe ruce na hlavu živého kozla. Vyzná nad ním
všechny nepravosti Izraelc˚u a všechna jejich pˇrestoupení se všemi
jejich hˇríchy a vloží je na hlavu kozla; pak ho dá pˇripraveným mužem
