338
      
      
        Velké drama vˇek˚u
      
      
        vyhnat do pouštˇe. Kozel na sobˇe ponese všechny jejich nepravosti do
      
      
        odlehlé zemˇe. Toho kozla vyžene na poušt’.”
      
      
        3.
      
      
        Mojžíšova 16,21.22
      
      
        .
      
      
        Kozel urˇcený k vyhnání se už do izraelského tábora nevrátil, a muž,
      
      
        který ho odvedl do pouštˇe, musel — dˇríve než se vrátil do tábora
      
      
        —
      
      
        omýt sebe a sv˚uj odˇev vodou.
      
      
        Celý obˇrad mˇel Izraelc˚um ukázat, jak je B˚uh svatý a jak je pro
      
      
        nˇej hˇrích odporný. Navíc jim mˇel ukázat, že každý styk s hˇríchem
      
      
        je zneˇcistí. B˚uh požadoval, aby se každý Izraelec toho dne, kdy
      
      
        se konalo dílo smíˇrení, pokoˇroval ve svém srdci. Mˇeli odložit ja-
      
      
        koukoli práci a prožít celý den v opravdové pokoˇre pˇred Bohem, v
      
      
        [276]
      
      
        modlitbách, postu a d˚ukladném zpytování srdce.
      
      
        Pˇredobrazná služba v pozemské svatyni pˇredstavovala d˚uležité
      
      
        pravdy o smíˇrení. Místo hˇríšníka v ní byla pˇrijímána krev zástupné
      
      
        obˇeti. Krev obˇetních zvíˇrat však nemohla odstranit hˇrích. Byl to
      
      
        jen prostˇredek, který pˇrenášel hˇrích do svatynˇe. Obˇetováním krve
      
      
        hˇríšník uznal autoritu zákona, vyznal, že se provinil a vyjádˇril touhu
      
      
        dosáhnout odpuštˇení vírou ve Vykupitele, který pˇrijde. Tím ale ještˇe
      
      
        nebyl úplnˇe osvobozen od odsouzení zákona. V Den smíˇrení vešel
      
      
        veleknˇez do svatynˇe svatých s krví obˇetního zvíˇrete, které pˇrineslo
      
      
        celé shromáždˇení, a pokropil jí slitovnici nad zákonem, aby uˇcinil
      
      
        zadost požadavk˚um zákona. Potom jako prostˇredník vzal všechny
      
      
        hˇríchy na sebe a vynesl je ze svatynˇe. Položil ruce na hlavu živého
      
      
        kozla, vyznal nad ním všechny tyto hˇríchy, ˇcímž je obraznˇe pˇrenesl
      
      
        ze sebe na kozla, a ten pak byl vyhnán do pouštˇe. Tím byly hˇríchy
      
      
        lidu symbolicky navždy odstranˇeny.
      
      
        Ježíšova služba ve svatyni
      
      
        “
      
      
        Ti však sloužili ve svatyni, která je jen náznakem a stínem sva-
      
      
        tynˇe nebeské.”
      
      
        Žid˚um 8,5
      
      
        A úkony, které v pˇredobraze tvoˇrily sou-
      
      
        ˇcást služby v pozemské svatyni, jsou v nebeské svatyni realizovány
      
      
        fakticky. Po svém nanebevstoupení Spasitel zaˇcal v náš prospˇech
      
      
        vykonávat službu veleknˇeze. Apoštol Pavel napsal: “Kristus nevešel
      
      
        do svatynˇe, kterou lidské ruce udˇelaly jen jako napodobení té pravé,
      
      
        nýbrž vešel do samého nebe, aby se za nás postavil pˇred Boží tváˇrí.”
      
      
        Žid˚um 9,24
      
      
        .
      
      
        Služba knˇeze bˇehem roku v prvním oddˇelení svatynˇe, “za opo-
      
      
        nou”, která oddˇelovala svatyni od nádvoˇrí, pˇredstavovala službu, kte-