332
Velké drama vˇek˚u
byla zlatá nádoba s manou, Áronova h˚ul, která se kdysi zazelenala,
a desky smlouvy. Nad ní byli cherubové Boží slávy, kteˇrí zasti ˇnovali
slitovnici.”
Žid˚um 9,1-5
.
Svatyní, o níž apoštol hovoˇrí, byl stánek postavený na Boží pˇrí-
kaz Mojžíšem jako pozemský pˇríbytek Nejvyššího. “At’ mi udˇelají
svatyni a já budu bydlit uprostˇred nich,” (
2.
Mojžíšova 25,8
)
pˇrikázal
B˚uh Mojžíšovi, když s ním byl na hoˇre. Když Izraelci putovali pouští,
bylo možno svatyni stˇehovat z místa na místo; pˇresto to však byla
velkolepá stavba. Její stˇeny byly z prken bohatˇe obložených zlatem
a zasazených do stˇríbrných sokl ˚u, stˇrechu tvoˇrila vrstva koberc˚u a
pokrývek, její vrchní ˇcást byla z k˚uže. Vnitˇrek byl z jemného plátna
pˇrekrásnˇe zdobeného vetkanými postavami cherubín˚u. Kromˇe vnˇej-
šího nádvoˇrí, na kterém stál oltáˇr pro zápalné obˇeti, tvoˇrily samotný
[271]
svatostánek dvˇe místnosti, nazývané svatynˇe a svatynˇe svatých. Od-
dˇelovala je od sebe krásná a drahocenná opona, podobná oponˇe,
která uzavírala vchod do první místnosti, do svatynˇe.
Ve svatyni stál na jižní stranˇe svícen se sedmi lampami a osvˇet-
loval svatyni ve dne i v noci. Na severní stranˇe stál st ˚ul s pˇredkláda-
nými chleby a pˇred oponou, oddˇelující svatyni od svatynˇe svatých,
byl zlatý kadidlový oltáˇr, z nˇehož každý den stoupal k Bohu oblak
pˇríjemné v˚unˇe spolu s modlitbami Izraele.
Ve svatyni svatých stála truhla zhotovená ze vzácného dˇreva,
obloženého zlatem, sloužící coby schránka pro dvˇe kamenné desky,
na které B˚uh vyryl Desatero pˇrikázání. Truhlu pˇrikrývala slitovnice,
drahocenné umˇelecké dílo, které tvoˇrilo víko posvátné schránky.
Nad ní se vypínali dva cherubíni, každý na jedné stranˇe, zhotovení
z ryzího zlata. V této ˇcásti svatynˇe se ukazovala Boží pˇrítomnost v
podobˇe oblaku slávy mezi cherubíny.
Když se Hebrejové usadili v Kenaanu, postavili jako náhradu
za tento svatostánek Šalomoun˚uv chrám, tedy už pevnou stavbu
mnohem vˇetších rozmˇer ˚u, u které ovšem zachovali p˚uvodní proporce
a vnitˇrní zaˇrízení. V této podobˇe svatynˇe existovala — s výjimkou
doby proroka Daniela, kdy byla v sutinách — až do roku 70 po Kr.,
kdy ji zniˇcili ˇRímané.
Je to jediná pozemská svatynˇe, o níž Bible podává nˇejaké zprávy.
Apoštol Pavel ji nazývá svatyní první smlouvy. A co nová smlouva,
nemá žádnou svatyni?
[272]
