324
Velké drama vˇek˚u
postem, pláˇcem a naˇríkáním. Jak B˚uh slíbil prostˇrednictvím proroka
Zachariáše, vylil na sv˚uj lid Ducha milosti a proseb o smilování; a
oni vzhlíželi k tomu, kterého probodli, a naˇríkali . . . ; a lidé, kteˇrí
oˇcekávali Pána, se pˇred ním pokoˇrovali.” (Bliss, v ˇcasopise Advent
Shield and Review, leden 1845)
Ani jedno náboženské hnutí od doby apoštol ˚u nebylo v takové
míˇre oproštˇeno od lidských nedokonalostí a satanových nástrah jako
hnutí z podzimu roku 1844. Ještˇe po mnoha letech cítili všichni, kdo
se ho úˇcastnili a kdo stáli plnˇe na stranˇe pravdy, blahodárný vliv
tohoto díla, a mohli svˇedˇcit, že pocházelo od Boha.
Na výzvu “Ženich je tu, jdˇete mu naproti” ˇcekající “procitli,
dávali do poˇrádku své lampy” a s nevídaným zájmem a úsilím znovu
zkoumali Boží slovo. B˚uh poslal andˇely, aby vyburcovali zklamané
a pˇripravili je pro pˇrijetí poselství. Hnutí nestálo na moudrosti a uˇce-
nosti lidí, ale na Boží moci. Jako první nezaslechli a neuposlechli
výzvu lidé nejuˇcenˇejší a nejnadanˇejší, ale ti nejskromnˇejší a nejvíce
odevzdaní Bohu. Farmáˇri nechali zrající obilí na polích, ˇremeslníci
odložili své nástroje a s žalem i radostí se vydali šíˇrit poselství. Dˇrí-
vˇejší vedoucí hnutí se pˇripojili až jako poslední. Církve všeobecnˇe
uzavˇrely své dveˇre pˇred adventním poselstvím, a mnozí z tˇech, kdo
je pˇrijali, ze svých církví odešli. Boží prozˇretelnost spojila ˇcinnost
tohoto hnutí s poselstvím druhého andˇela a dodala mu tak zvláštní
sílu.
Poselství “Ženich je tu!” nebylo ani tolik záležitostí d˚ukaz˚u, i
když d˚ukazy z Písma jsou jasné a pˇresvˇedˇcující. Provázela je síla,
která si lidi dokázala podmanit. Nevyvstaly žádné pochybnosti ani
otázky. Podobnˇe jako tenkrát, když Kristus vjíždˇel vítˇezoslavnˇe do
Jeruzaléma: když se lidé, kteˇrí pˇrišli ze všech ˇcástí zemˇe k oslavˇe
svátk˚u na Olivové hoˇre, pˇripojili k zástup˚um doprovázejícím Pána
Ježíše, zap˚usobilo na nˇe všeobecné nadšení a oni se pˇridali k vo-
lání: “Požehnaný, který pˇrichází ve jménu Hospodinovˇe!”
Matouš
21,9
.
Stejnˇe tak nevˇeˇrící, kteˇrí se tˇreba jen ze zvˇedavosti nebo z
legrace zúˇcastnili shromáždˇení adventist ˚u, pocítili pˇresvˇedˇcující sílu
[265]
provázející poselství “Ženich je tu!”
Tehdy šlo o prožitek víry, která pˇrináší vyslyšení modliteb — o
víru, která “upírá mysl k odplatˇe”
Žid˚um 11,26
.
Jako déšt’ na vy-
prahlou zemi, tak sestupoval Duch milosti na ty, kdo ho opravdovˇe
hledali. Lidé, kteˇrí oˇcekávali, že se brzy postaví pˇred svého Vyku-
