318
Velké drama vˇek˚u
Pˇríchod Ježíše Krista, který podle jejich pochopení ohlašovalo
poselství prvního andˇela z knihy Zjevení, chápali jako pˇríchod ženi-
cha z tohoto podobenství. Velké náboženské probuzení provázející
zvˇestování brzkého pˇríchodu Ježíše Krista chápali jako dobu, kdy
podle podobenství deset družiˇcek vyšlo naproti ženichovi. Toto po-
dobenství — stejnˇe jako 24. kapitola Matoušova evangelia — pˇred-
stavuje dvˇe r ˚uzné skupiny lidí. Všechny družiˇcky si vzaly lampy, to
znamená Bibli, a s jejím svˇetlem vyšly naproti ženichovi. Zatímco
“
pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej, rozumné si vzaly
s lampami i olej v nádobkách”. Druhá skupina tedy pˇrijala Boží
milost, obˇcerstvující, osvˇecující moc Ducha svatého, která z Bible
dˇelá svˇetlo pro naše nohy a osvˇecuje naši stezku. Bibli studovali s
úctou k Bohu, snažili se poznat pravdu, a upˇrímnˇe usilovali o ˇcistotu
[260]
srdce a života. Tito lidé prožili osobní zkušenost. Jejich víru v Boha
a jeho slovo nemohlo zlomit žádné zklamání ani odklady. Lidé zná-
zor ˇnující první skupinu družiˇcek — jež “vzaly lampy, ale nevzaly si
s sebou olej” — jednali z chvilkového popudu. Varovné poselství v
nich vyvolalo strach, byli závislí na víˇre svých bratr ˚u a spokojili se
s blikavým svˇetlem dobrých pocit ˚u, aniž dobˇre porozumˇeli pravdˇe
nebo p˚usobení Boží milosti na lidská srdce. Vyšli Pánu naproti v
nadˇeji, že za to budou okamžitˇe odmˇenˇeni. Ani v nejmenším však
nebyli pˇripraveni na odklad nebo na zklamání. Když pˇrišly zkoušky,
zakolísali ve víˇre a jejich svˇetlo pohaslo.
“
Když ženich nepˇricházel, na všechny pˇrišla ospalost a usnuly.”
To, že ženich dlouho nešel, znázor ˇnuje, že doba, kdy oˇcekávali Pána,
uplynula. Vˇeˇrící prožívali zklamání a mˇeli pocit, že se Pán opozdil.
V této dobˇe nejistoty ochabl zájem povrchních a malovˇerných lidí,
pˇrestali se snažit. Naopak lidé, jejichž víra vycházela z osobního
poznání Bible, stáli na skále, kterou nemohla strhnout vlna zkla-
mání. “Na všechny pˇrišla ospalost a usnuly.” Mezi družiˇckami první
skupiny zavládla lhostejnost, druhá skupina ˇcekala, až se jim vˇec
vyjasní. V noci zkoušky se však zdálo, že i ty druhé do urˇcité míry
ztratily horlivost a oddanost. Malovˇerní a povrchní lidé se nyní už
nemohli opírat o víru svých spoluvˇeˇrících; každý se musel postavit
na vlastní nohy.
Tehdy se objevily i projevy fanatismu. Nˇekteˇrí z tˇech, kdo se
vydávali za nadšené stoupence poselství, zavrhli Boží slovo jako
jedinou neomylnou autoritu. Tvrdili, že je vede Duch svatý, ale
