Odmítnuté varování
307
jejich láska k Bohu a víra v jeho slovo. Když pak zaslechli adventní
uˇcení, vzbudilo v nich pouze pˇredsudky a nevˇeru. Skuteˇcnost, že
poselství hlásali vˇetšinou laikové, uvádˇeli kritikové jako d˚ukaz proti
nˇemu. Jako kdysi vyvolávalo i nyní svˇedectví Božího slova otázku:
“
Uvˇeˇril v nˇej nˇekdo z pˇredních muž˚u ˇci farize˚u?”
Jan 7,48
.
Když
zjistili, že není snadné vyvrátit d˚ukazy o ˇcasových údajích z pro-
roctví, odrazovali jiné od studia proroctví, protože — jak tvrdili
—
prorocké knihy jsou zapeˇcetˇené, a tedy nesrozumitelné. Mnozí
slepˇe vˇeˇrili svým faráˇr˚um a odmítli vyslechnout poselství; jiní —
i když se pˇresvˇedˇcili, co je pravda — se to neodvážili pˇriznat ze
strachu, “aby nebyli vylouˇceni ze synagógy”.
Jan 12,42
.
Poselství,
které B˚uh poslal, aby vyzkoušel a oˇcistil církev, jasnˇe ukázalo, kolik
lidí miluje spíše tento svˇet než Krista. Pouta, která je vázala k zemi,
byla silnˇejší než pouta k nebeskému domovu. Proto dali na svˇetskou
moudrost a odmítli poselství, které ukazuje, co je v srdci.
Odmítnutím poselství prvního andˇela se zˇrekli možnosti nápravy,
kterou pro nˇe B˚uh pˇripravil. Nepˇrijali posla, který mohl napravit
špatnosti, jež je odlouˇcily od Boha, a ještˇe horlivˇeji usilovali o pˇrízeˇn
svˇeta. To byla pˇríˇcina zesvˇetaˇctˇení, odpadlictví a duchovní smrti v
církvích v roce 1844.
Podle ˇctrnácté kapitoly knihy Zjevení následuje prvního andˇela
druhý a volá: “Padl, padl veliký Babylón, který opojil všechny ná-
rody svým smilstvem a dal jim pít z poháru hnˇevu.”
Zjevení 14,8
.
Slovo Babylón je odvozeno od slova “Bábel” a znamená zmatek.
Bible tímto termínem oznaˇcuje r˚uzné formy falešného nebo od-
padlého náboženství. V sedmnácté kapitole Zjevení je Babylón
pˇrirovnán k ženˇe — žena totiž v Bibli symbolizuje církev: ctnostná
žena pˇredstavuje pravou církev, hˇríšná žena církev odpadlou.
Svatý a trvalý vztah mezi Kristem a jeho církví znázorˇnuje
Bible manželským svazkem. Pán pˇripoutal sv˚uj lid k sobˇe slav-
nostní smlouvou, v níž slíbil, že bude jeho Bohem, a v níž se lidé
zavázali, že budou patˇrit jenom jemu. Pán ˇrekl: “Zasnoubím si tˇe
navˇeky, zasnoubím si tˇe spravedlností a právem, milosrdenstvím a
slitováním.”
Ozeáš 2,21
.
A jindy prohlásil: “Já jsem váš manžel.”
Jeremjáš 3,14
.
Apoštol Pavel pak používá v Novém zákonˇe stejný
obraz, když ˇríká: “Zasnoubil jsem vás jedinému muži, abych vás
[252]
jako ˇcistou pannu odevzdal Kristu.”
2.
Korintským 11,2
.
