306
Velké drama vˇek˚u
pravdy, tam církev zahalí temnota, víra a láska ochladnou, projeví
se odcizení a rozkol; ˇclenové církve pak veškeré své síly vˇenují
záležitostem tohoto svˇeta a hˇríšníci se ještˇe více zatvrdí ve svém
odporu v˚uˇci Bohu.
Možnosti nápravy
Poselství prvního andˇela ze Zjevení ˇctrnácté kapitoly, které ozna-
muje pˇríchod Božího soudu a nabádá k bázni a úctˇe pˇred Bohem,
mˇelo oddˇelit pravý Boží lid od zhoubného vlivu svˇeta a vyburcovat
ho, aby byl schopen rozpoznat sv˚uj zesvˇetaˇctˇelý a odpadlý stav. To
bylo varující poselství, a kdyby ho církve pˇrijaly, mohlo dojít k ná-
pravˇe špatností, které je oddˇelovaly od Boha. Kdyby kˇrest’ané tuto
zvˇest pˇrijali, pokoˇrili se pˇred Pánem a opravdovˇe se pˇripravili na
to, aby mohli obstát v Boží pˇrítomnosti, projevil by se mezi nimi
Boží Duch a Boží moc. Církev by znovu dospˇela k jednotˇe víry a
lásky, jak ji prožívala za dn˚u apoštol ˚u, kdy vˇeˇrící “byli jedné mysli
a jednoho srdce” a “s odvahou mluvili Boží slovo”, kdy “Pán dennˇe
pˇridával k jejich spoleˇcenství ty, které povolával ke spáse”.
Skutky
4,32.31
;
Skutky 2,47
.
Kdyby formální následovníci Ježíše Krista pˇrijali zvˇest, která
vychází z Božího slova, dosáhli by jednoty, o niž se modlil Pán
Ježíš a kterou apoštol oznaˇcil za “jednotu Ducha ve svazku pokoje”.
“
Jedno tˇelo a jeden Duch, k jedné nadˇeji jste byli povoláni; jeden je
Pán, jedna víra, jeden kˇrest.”
Efezským 4,3-5
.
[251]
Takové požehnání pˇrineslo adventní poselství lidem, kteˇrí je
pˇrijali. Tito vˇeˇrící pˇrišli z r˚uzných náboženských organizací, ale
konfesijní pˇrehrady padly; dali stranou, co je dˇelilo. Pˇrestali vˇeˇrit v
tisíciletou ˇríši pokoje na zemi, protože to odporuje Písmu, opravili
své nesprávné názory na druhý pˇríchod Pána Ježíše, zmizela pýcha
a pˇrizp˚usobování se svˇetu; usilovali o nápravu kˇrivd a vytváˇreli
nejniternˇejší spoleˇcenství — vládla mezi nimi láska a radost. Jestliže
toto uˇcení tolik ovlivnilo tˇech nˇekolik lidí, kteˇrí se s ním ztotožnili,
mohlo stejnˇe zap˚usobit i v životˇe všech ostatních.
Církve však vˇetšinou poselství nepˇrijaly. Jejich duchovní, kteˇrí
coby strážci “izraelského domu” mˇeli jako první poznat znamení Je-
žíšova pˇríchodu, nerozpoznali pravdu ani z proroctví ani ze znamení
doby. Protože jejich srdce ovládaly svˇetské tužby a ambice, ochladla
