304
Velké drama vˇek˚u
být lidé, kteˇrí zavrhli svˇedectví Božího slova. Proto považovali za
správné odejít ze svých dosavadních církví. Tak v létˇe roku 1844
[249]
vystoupilo z r ˚uzných církví asi padesát tisíc ˇclen˚u.
Úpadek v církvích
V té dobˇe bylo možné pozorovat nápadnou zmˇenu ve vˇetšinˇe
církví p˚usobících na území Spojených stát ˚u. ˇRadu let se církve po-
malu ale jistˇe ˇcím dál více pˇrizp˚usobovaly svˇetským zp˚usob˚um a
zvyklostem, což mˇelo za následek úpadek opravdového duchovního
života. V roce 1844 se však témˇeˇr ve všech církvích projevily pˇrí-
znaky náhlého a výrazného úpadku. Hodnˇe se o tom psalo v tisku,
hovoˇrilo z kazatelen, ale — jak se zdálo — nikdo tento jev neumˇel
vysvˇetlit.
Na jednom shromáždˇení presbyteriánské církve ve Philadelphii
prohlásil pastor Barnes, který sloužil jako duchovní v jednom z nej-
vˇetších sbor˚u ve mˇestˇe a byl autorem známého komentáˇre k Bibli,
že “jako duchovní p˚usobí už dvacet let a s výjimkou posledního
pˇrípadu dosud nezažil slavnost veˇceˇre Pánˇe, pˇri které by nebyl do
církve pˇrijat vˇetší ˇci menší poˇcet nových ˇclen˚u. Nyní se však nepro-
jevuje žádné probuzení, žádné obrácení, není vidˇet, že by vˇeˇrící rostli
v milosti, nikdo nepˇrichází do mé pracovny, aby se mnou mluvil o
svém spasení. S rozvojem podnikání, se stoupajícími vyhlídkami
na rozkvˇet obchodu a pr ˚umyslu jde ruku v ruce i r ˚ust zájmu o tento
svˇet. Tak je tomu ve všech církvích.” (Congregational Journal, 23.
kvˇetna 1844)
V únoru téhož roku prohlásil profesor Finney z Oberlin College:
“
M˚užeme konstatovat, že protestantské církve v naší zemi jsou vše-
obecnˇe lhostejné nebo se stavˇejí proti jakýmkoli mravním reformám
této doby. Existují dílˇcí výjimky, není jich však dost na to, aby se
tento stav mohl výraznˇeji zmˇenit. Máme ještˇe jiný pˇresvˇedˇcivý d˚u-
kaz: Církvím všeobecnˇe chybí oživení. Témˇeˇr všechno zachvátila
hluboká duchovní otupˇelost, jak to potvrzuje i náboženský tisk celé
zemˇe. . . ˇClenové církví se do znaˇcné míry oddávají dnešní módˇe,
spolu s nevˇeˇrícími se úˇcastní r˚uzných nevázaných veˇcírk˚u, taneˇc-
ních zábav, oslav atd. . . . Není tˇreba tento smutný jev dále rozvádˇet.
Máme o tom dostatek d˚ukaz˚u a velice nás tíží, že církve upadají.
Odešly daleko od Pána a Pán se vzdálil od nich.”
