Adventní hnutí v Evropˇe
299
Odp ˚urci adventního poselství
Hlásání pˇresného data Kristova pˇríchodu narazilo na velký odpor
u mnoha lidí ze všech vrstev, od duchovních až po nejtroufalejší hˇríš-
níky. Splnila se slova proroctví: “Ke konci dn˚u pˇrijdou posmˇevaˇci,
kteˇrí žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: Kde je ten jeho za-
slíbený pˇríchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko z˚ustává tak,
jak to bylo od poˇcátku stvoˇrení.”
2.
Petr˚uv 3,3.4
.
Mnozí kˇrest’ané,
kteˇrí prohlašovali, že milují Spasitele, tvrdili, že nejsou proti uˇcení
o druhém pˇríchodu, že jsou jen proti stanovení data. B˚uh však vidˇel,
co je v jejich srdci. Nechtˇeli slyšet o tom, že Kristus pˇrijde, aby spra-
vedlivˇe soudil. Byli to nevˇerní služebníci, jejich ˇciny nemohly obstát
pˇred pronikavým Božím pohledem. Mˇeli strach setkat se se svým
Pánem. Stejnˇe jako Židé v dobˇe Kristova prvního pˇríchodu nebyli
ani oni pˇripraveni uvítat Pána Ježíše. Nejen že nechtˇeli slyšet jasné
d˚ukazy z Písma, ale navíc se vysmívali lidem, kteˇrí Pána ˇcekali. To
byl triumf pro satana a padlé andˇely — posmívali se Kristu a jeho
andˇel ˚um, že ti, kdo si ˇríkají Boží lid, ho milují tak málo, že po jeho
návratu netouží.
“
Nikdo nezná den ani hodinu,” znˇela nejˇcastˇejší námitka lidí,
kteˇrí odmítli adventní poselství. Písmo ˇríká: “O onom dni a hodinˇe
však neví nikdo, ani andˇelé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám.”
Ma-
touš 24,36
.
Ti, kdo oˇcekávali svého Pána, tento text vysvˇetlovali
prostˇe a pˇriléhavˇe; svým odp˚urc˚um pak poukázali na chyby v jejich
výkladu. Uvádˇeli slova, která Kristus pronesl bˇehem památné roz-
mluvy se svými uˇcedníky na Olivové hoˇre, když odešel naposledy
z chrámu. Uˇcedníci se tehdy ptali: “Povˇez nám, kdy to nastane a
jaké bude znamení tvého pˇríchodu a skonání vˇeku?” Pán Ježíš jim
pˇredstavil znamení a ˇrekl: “Až toto všecko uvidíte, vˇezte, že ten ˇcas
je blízko, pˇrede dveˇrmi.”
Matouš 24,3.33
.
Jeden výrok Spasitele
nesmíme vykládat tak, aby odporoval jinému výroku. I když nikdo
nezná den a hodinu Kristova pˇríchodu, Pán nás pouˇcuje a vyzývá,
[246]
abychom poznali, kdy se urˇcená doba blíží. Písmo dále uˇcí, že nebrat
vážnˇe Kristovo upozornˇení a odmítat nebo ignorovat, že se blíží doba
jeho pˇríchodu, by pro nás bylo stejnˇe tragické, jako bylo tragické pro
souˇcasníky Noema, že nevˇedˇeli, kdy nastane potopa. Podobenství,
které srovnává vˇerného a nevˇerného služebníka, uvádí, jak dopadne
ten, který si v srdci ˇríká: “M˚uj pán dlouho nejde.” Ukazuje, jak bude
