300
Velké drama vˇek˚u
Ježíš Kristus posuzovat a odmˇeˇnovat ty, kdo jsou bdˇelí a hlásají
jeho pˇríchod, i ty, kdo jej popírají. “Bdˇete tedy!” ˇrekl. “Blaze tomu
služebníku, kterého pán pˇri svém pˇríchodu nalezne, že tak ˇciní.”
Matouš 24,42.46
. “
Nebudeš-li bdít, pˇrijdu tak, jako pˇrichází zlodˇej,
a nebudeš vˇedˇet, v kterou hodinu na tebe pˇrijdu.”
Zjevení 3,3
.
Apoštol Pavel mluví o lidech, pro které Krist ˚uv pˇríchod nastane
neoˇcekávanˇe. “Den Pánˇe pˇrijde, jako pˇrichází zlodˇej v noci. Až
budou ˇríkat: ‘je pokoj, nic nehrozí’, tu je náhle pˇrepadne zhouba . . .
a neuniknou.” Pro ty, kdo berou Kristovo varování vážnˇe, dodává:
“
Vy však, bratˇrí, nejste ve tmˇe, aby vás ten den mohl pˇrekvapit jako
zlodˇej. Vy všichni jste synové svˇetla a synové dne. Nepatˇríme noci
ani temnotˇe.”
1.
Tesalonickým 5,2-5
.
Ukazovali, že Písmo neomlouvá lidskou nevˇedomost ohlednˇe
Ježíšova blízkého pˇríchodu. Kdo však hledal jen d˚uvod, aby mohl
pravdu odmítnout, ten si zacpával uši, aby vysvˇetlení neslyšel. Vý-
rok: “Nikdo nezná den ani hodinu” opakovali dále otevˇrení posmˇe-
vaˇci, ale i domnˇelí Kristovi služebníci. Když se lidé probudili a
zaˇcali se ptát na cestu k záchranˇe, postavili se pˇredstavitelé církví
mezi nˇe a pravdu a pokoušeli se uklidnit jejich obavy nesprávným
výkladem Božího slova. Nevˇerní “strážní” se tak pˇripojili k nejvˇet-
šímu podvodníkovi a volali: “Klid, pokoj”, když B˚uh nemluví o
pokoji. Tak jako farizeové v dobˇe Pána Ježíše i nyní mnozí odmítali
vejít do nebeského království a bránili jiným, kteˇrí tam vejít chtˇeli.
B˚uh bude brát tyto lidi k odpovˇednosti za ty, kteˇrí zahynou.
Jako první obvykle pˇrijali poselství ti nejpokornˇejší a nejvíce
odevzdaní Bohu. Lidé, kteˇrí zkoumali Bibli, museli nutnˇe poznat,
že obecné názory na proroctví odporují Písmu a že lidem, kteˇrí
nepodléhají vlivu duchovenstva a sami zkoumají Boží slovo, staˇcí,
aby porovnali adventní poselství s Písmem, a poznají, že pochází od
Boha.
Mnohé pronásledovali jejich nevˇeˇrící bratˇri. Aby neztratili po-
stavení ve sboru, nechávali si nˇekteˇrí lidé své pˇresvˇedˇcení pro sebe.
Jiní ovšem cítili, že jim vˇernost Bohu nedovoluje, aby tajili pravdu,
kterou jim B˚uh svˇeˇril. Mnozí tak byli z církví vylouˇceni jen proto,
že pˇriznali svou víru v druhý Krist ˚uv pˇríchod. Ti, kteˇrí prošli tako-
vou zkouškou víry, dokázali ocenit slova proroka: “ ˇRíkávají vaši
bratˇri, kteˇrí vás nenávidí, kteˇrí vás vypovídají pro mé jméno: ‘At’
