280
Velké drama vˇek˚u
“
ˇcasu” — šedesáti devíti týdn˚u podle proroctví knihy Daniel, de-
váté kapitoly, kdy mˇel vystoupit “Pomazaný”, tedy Mesiáš — byl
Pán Ježíš skuteˇcnˇe pomazán Duchem svatým, když ho Jan pokˇrtil
v Jordánu. “Boží království”, které se pˇriblížilo, jak hlásali, bylo
nastoleno smrtí Ježíše Krista; nebyla to však pozemská ˇríše, jak se
tomu tehdy všeobecnˇe vˇeˇrilo a uˇcilo. Podobnˇe nebude pozemskou
ˇríší ani budoucí, vˇeˇcné Kristovo království, které bude nastoleno,
až “království, vladaˇrská moc a velikost všech království pod ce-
lým nebem budou dány lidu svatých Nejvyššího,” v nˇemž “všechny
vladaˇrské moci ho budou uctívat a poslouchat”.
Daniel 7,27
.
Bible
oznaˇcuje slovním spojením “Boží království” jak království milosti,
tak i království slávy. O království milosti psal apoštol Pavel v listu
Žid˚um. Nejdˇríve ukázal Krista, laskavého Pˇrímluvce, který je scho-
pen “mít soucit s našimi slabostmi”, a pak prohlásil: “Pˇristupme tedy
smˇele k tr ˚unu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost
a pomoc v pravý ˇcas.”
Žid˚um 4,15.16
.
Tr˚un milosti pˇredstavuje
království milosti, protože existence tr˚unu pˇredpokládá existenci
království. Také v mnoha svých podobenstvích Ježíš pˇredstavoval
“
Boží království” a popisoval p˚usobení Boží milosti na lidská srdce.
Podobnˇe tr˚un slávy pˇredstavuje království slávy. O tomto krá-
lovství Pán Ježíš ˇrekl: “Až pˇrijde Syn ˇclovˇeka ve své slávˇe a všichni
andˇelé s ním, posadí se na tr˚un své slávy; a budou pˇred nˇeho shro-
máždˇeny všechny národy.”
Matouš 25,31.32
.
Toto království však
patˇrí budoucnosti — bude nastoleno až pˇri druhém pˇríchodu Ježíše
Krista.
Království milosti bylo zˇrízeno hned po pádu prvních lidí do
hˇríchu, když byl vypracován plán pro záchranu hˇríšného lidstva.
[231]
Tehdy toto království existovalo na základˇe Božího zaslíbení, pˇresto
se lidé mohli už tehdy vírou stát jeho obˇcany. Skuteˇcnˇe je pak
nastolila smrt Ježíše Krista. I když Spasitel už zaˇcal svou pozemskou
službu, mohl unavený umínˇeností a nevdˇekem lidí odmítnout smrt
na golgotském kˇríži. V zahradˇe Getsemane se kalich hoˇrkosti v jeho
rukou chvˇel. Ještˇe i tehdy mohl setˇrít z ˇcela kr ˚upˇeje krvavého potu a
nechat hˇríšné lidstvo, aby zahynulo ve svých vinách. Kdyby to byl
udˇelal, nebyla by pro hˇríšníky možnost záchrany. Když však Spasitel
obˇetoval sv˚uj život a posledním dechem zvolal: “Je dokonáno”,
zajistil uskuteˇcnˇení plánu záchrany ˇclovˇeka a slib, který dal B˚uh
prvním lidem po pádu do hˇríchu, tak promˇenil ve skuteˇcnost. Boží
