246
Velké drama vˇek˚u
hvˇezdách.”
Lukáš 21,25
. “
Zatmí se slunce a mˇesíc ztratí svou záˇri,
hvˇezdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se
zachvˇejí. A tehdy uzˇrí Syna ˇclovˇeka pˇricházet v oblacích s velikou
mocí a slávou.”
Marek 13,24-26
.
Jan v knize Zjevení popisuje první
ze znamení, která budou pˇredcházet druhý pˇríchod, takto: “Nastalo
veliké zemˇetˇresení, slunce zˇcernalo jako smuteˇcní šat, mˇesíc úplnˇe
zkrvavˇel.”
Zjevení 6,12
.
Tato znamení se ukázala pˇred zaˇcátkem devatenáctého století.
V roce 1755 se toto proroctví splnilo do té doby nejniˇcivˇejším zná-
mým zemˇetˇresením. Všeobecnˇe se o nˇem hovoˇrí jako o lisabonském
zemˇetˇresení, i když zasáhlo velkou ˇcást Evropy, Afriky i Ameriky.
Otˇresy byly pozorovatelné i v Grónsku, v Západní Indii, na ostrovˇe
Madeira, v Norsku a Švédsku, ve Velké Británii a v Irsku. Zemˇetˇre-
sení zasáhlo území nejménˇe deseti milión˚u ˇctvereˇcních kilometr ˚u. V
Africe se zemˇetˇresení projevilo témˇeˇr stejnˇe silnˇe jako v Evropˇe; zni-
ˇcena byla velká ˇcást Alžírska. Nedaleko hranic s Marokem zmizela
celá vesnice s osmi nebo deseti tisíci obyvateli. Obrovská pˇrílivová
vlna zasáhla pobˇreží Španˇelska a Afriky, zaplavila celá mˇesta a
zp˚usobila hroznou zkázu.
Nejsilnˇeji se zemˇetˇresení projevilo ve Španˇelsku a Portugalsku.
Mˇesto Kádiz zasáhla pˇrílivová vlna vysoká témˇeˇr dvacet metr˚u.
Tˇrásly se hory, “nˇekteré z nejvˇetších v Portugalsku otevˇrely své
vrcholky, neobvyklým zp˚usobem pukly, rozpadly se na kusy a ob-
rovské skalní masivy se valily do údolí. Oˇcití svˇedkové tvrdili, že z
nˇekterých hor šlehaly plameny.” (Sir Charles Lyell, Základy geolo-
gie, str. 495)
“
V Lisabonu ‘bylo z hlubin zemˇe slyšet jakoby dunˇení hromu.
Vzápˇetí zniˇcil velkou ˇcást mˇesta prudký otˇres. Bˇehem šesti minut
zahynulo na šedesát tisíc lidí. Moˇre nejdˇríve ustoupilo, obnažilo
široký pruh písˇcitého pobˇreží, za chvíli se však vodní pˇríval hnal
zpátky. Pˇrílivová vlna vystoupila patnáct i více metr ˚u nad obvyklou
úroveˇn hladiny.’ Za zcela výjimeˇcnou událost, ke které v Lisabonu
za této katastrofy došlo, lze považovat také zmizení nové pˇrístavní
hráze, vybudované s obrovskými náklady z mramoru. Na tuto hráz
se sebˇehl velký zástup lidí v domnˇení, že tam jsou v bezpeˇcí pˇred
bortícími se domy. Pˇrístavní hráz se však zniˇcehonic propadla do
moˇre a všichni lidé, kteˇrí na ní byli, zahynuli; na hladinu nevyplavalo
ani jedno mrtvé tˇelo.” (Tamtéž, str. 495)
[204]
