Zaslíbení návratu
      
      
        245
      
      
        Viklef oˇcekával pˇríchod Vykupitele jako nadˇeji církve (tamtéž, str.
      
      
        132—134).
      
      
        Luther prohlásil: “Jsem pˇresvˇedˇcen, že nepˇrejde ani tˇri sta let
      
      
        a dostaví se den soudu. B˚uh nebude a nem˚uže již déle strpˇet tento
      
      
        bezbožný svˇet.” “Blíží se velký den, v nˇemž bude svrženo království
      
      
        zla.” (Tamtéž, str. 158.134)
      
      
        “
      
      
        Tento starý svˇet není daleko od svého konce,” prohlásil Me-
      
      
        lanchthon. Kalvín vyzval kˇrest’any, “aby si bez váhání pˇráli pˇríchod
      
      
        Kristova dne jako událost ze všech nejžádoucnˇejší”. Jindy prohlásil,
      
      
        že “na tento den bude stále myslet celá rodina vˇeˇrících”. “Musíme
      
      
        toužit po Kristu, musíme ho hledat a pˇremýšlet o nˇem, až do úsvitu
      
      
        toho velkého dne, kdy náš Pán plnˇe zjeví slávu svého království.”
      
      
        (
      
      
        Tamtéž, str. 158.134)
      
      
        “
      
      
        Nevzal snad Pán Ježíš lidské tˇelo s sebou do nebe?” prohlásil
      
      
        skotský reformátor J. Knox. “Cožpak se nevrátí? Víme, že se vrátí,
      
      
        a to brzy.” Ridley a Latimer, kteˇrí položili své životy za pravdu,
      
      
        vyhlíželi ve víˇre pˇríchod Pána. Ridley napsal: “Svˇet se nepochybnˇe
      
      
        blíží ke svému konci — v to vˇeˇrím, a proto to ˇríkám. Volejme s
      
      
        Janem, služebníkem Pánˇe, ve svých srdcích k našemu Spasiteli:
      
      
        ‘
      
      
        Pˇrijd’, Pane Ježíši, pˇrijd’.’” (Tamtéž, str. 151.145)
      
      
        “
      
      
        Pomyšlení na pˇríchod Pána,” napsal Baxter, “je pro mne jedno
      
      
        z nejmilejších a nejradostnˇejších.” (Richard Baxter, Dílo, díl 17,
      
      
        str. 555) “Výsledkem víry a charakteristikou pravých vˇeˇrících je
      
      
        oˇcekávat Krist ˚uv pˇríchod a radovat se z této blažené nadˇeje.” “Je-li
      
      
        smrt posledním nepˇrítelem, který má být zniˇcen pˇri zmrtvýchvstání,
      
      
        pak až se prosadí toto koneˇcné vítˇezství, zˇrejmˇe pochopíme, jak
      
      
        [203]
      
      
        opravdovˇe vˇeˇrící mˇeli toužit a modlit se za druhý pˇríchod Ježíše
      
      
        Krista.” (Tamtéž, díl 17, str. 500) “To je ten den, po nˇem mají všichni
      
      
        vˇeˇrící toužit, v nˇej mají doufat a na nˇej mají ˇcekat jako na dokonˇcení
      
      
        svého vykoupení a splnˇení všech pˇrání a tužeb své duše.” “Urychli,
      
      
        Pane, tento blažený den.” (Tamtéž, díl 17, str. 182.183) To byla
      
      
        nadˇeje apoštolské církve, “církve na poušti” i reformátor ˚u.
      
      
        Znamení druhého pˇríchodu
      
      
        Proroctví pˇredpovídá nejen zp˚usob a úˇcel druhého pˇríchodu
      
      
        Ježíše Krista, ale udává také znamení, podle kterých lidé poznají,
      
      
        že se blíží. Pán Ježíš ˇrekl: “Budou znamení na slunci, mˇesíci a