230
Velké drama vˇek˚u
krvavém násilí. “Pˇríklad perzekuce, který francouzské duchovenstvo
tak dlouhou dobu pˇredvádˇelo, se nyní obrátil s ještˇe vˇetší silou
proti nim. Popravištˇe rudla krví knˇeží. Galeje a vˇezení, kdysi plná
hugenot ˚u, se nyní zaplnila jejich pronásledovateli. Pˇrikováni ke
galejní lavici museli tvrdˇe veslovat. ˇRímskokatoliˇctí knˇeží se nyní
shýbali pod stejnými ‘ranami’, jaké jejich církev tak štˇedˇre rozdávala
šlechetným kacíˇr ˚um.”
“
Pak pˇrišly dny, kdy nejbarbarštˇejší tribunály vydávaly nejbar-
barštˇejší zákony, kdy nikdo se nemohl pozdravit se sousedy, ani se
pomodlit, aniž by riskoval, že se tím dopustí smrtelného zloˇcinu.
Tehdy špiclové nahlíželi do všech kout ˚u, každé ráno pracovala gilo-
tina a vˇezení byla pˇreplnˇená jako podpalubí otrokáˇrské lodi. Krev
proudila kanály do Seiny. . . Vozy plné obˇetí projíždˇely dennˇe uli-
cemi Paˇríže ke svému cíli a prokonzulové — které státní výbor
vyslal do kraj ˚u — jednali s takovou krutostí, jakou nepoznala ani
Paˇríž. Jejich vražedné horlivosti nestaˇcila ani gilotina. Dlouhé ˇrady
odsouzenc˚u kosily kartáˇcové stˇrely z dˇela. Do lodí naplnˇených lidmi
museli udˇelat díry, aby se v˚ubec potopily. Lyon se zmˇenil v pustinu.
V Arrasu zajatc˚um odepˇreli i milost rychlé smrti. Podél ˇreky Loiry,
od Saumuru až k moˇri, se slétala velká hejna vran a dravých pták˚u,
aby hodovali na nahých tˇelech spletených v hr ˚uzném objetí. Popravˇcí
nebrali zˇretel na pohlaví ani na vˇek. Tato hanebná vláda nechala
popravit stovky chlapc˚u a dˇevˇcat, kteˇrí nedosáhli ještˇe sedmnácti let.
Nemluvˇnata vyrvaná ženám z náruˇcí nabodávali jakobíni na hroty
svých pík.” Bˇehem pouhých deseti let zahynulo nesmírné množství
lidí.
To vše byl satan˚uv zámˇer, na jehož provedení pracoval celá sta-
letí. Celé jeho p˚usobení je od samého zaˇcátku až do konce založeno
na podvodu. Jeho trvalou snahou je pˇrinášet lidem tˇežkosti a strá-
dání, niˇcit Boží dílo, maˇrit vliv jeho milosrdenství a lásky, a p˚usobit
tím v nebi zármutek. Je schopen zaslepit lidskou mysl a navádˇet
ˇclovˇeka k tomu, aby sv˚uj nezdar svádˇel na Boha, jako by všechna
bída byla d˚usledkem plánu Stvoˇritele. Když pak lidé, které ponižoval
a utiskoval, získají svobodu, vede je k páchání násilí a výstˇredností.
Pˇrípady takové nevázanosti mohou pak tyrani používat jako pˇríklad
toho, kam až vede svoboda.
Když lidé prohlédnou klam v jedné podobˇe, pˇristrojí ho satan
do jiného šatu a lidé ho pˇrijímají se stejným nadšením jako pˇredtím.
