Francouzská revoluce
231
Když zjistili, že ˇrímské katolictví je klam a satan už je prostˇrednic-
tvím tohoto nástroje nemohl vést k pˇrestupování Božího zákona,
svádˇel je k tomu, aby vidˇeli v každém náboženství podvod a aby
Bibli pokládali za pouhou bajku. Tak lidé zavrhli Boží ustanovení a
[190]
oddali se nekontrolovanému zlu.
Obyvatelé Francie nepochopili, že skuteˇcná svoboda spoˇcívá
v dodržování požadavk˚u Božího zákona. Tento osudný omyl jim
pˇrinesl spoustu tˇežkostí. “Jen kdybys dal pozor na má pˇrikázání,
byl by tv˚uj pokoj jako ˇreka a tvá spravedlnost jako moˇrské vlny.”
“
Nemají pokoj svévolníci, praví Hospodin.” “Ale kdo mˇe poslouchá,
v bezpeˇcí bude bydlet a žít klidnˇe, beze strachu z nˇeˇceho zlého.”
Izajáš 48,18.22
;
Pˇrísloví 1,33
.
Pˇrestože mnozí nevˇerní lidé neuznávají Boží zákon, je zˇrejmé, že
úspˇešný život je podmínˇen podˇrízeností Božímu ˇrádu. O tom svˇedˇcí
nejen Bible, ale i dˇejiny.
Když satan prostˇrednictvím ˇrímskokatolické církve vedl lidi k ne-
poslušnosti, p˚usobil tak skrytˇe a nenápadnˇe, že lidé v bídˇe a ponížení
—
které se dostavily jako následek neposlušnosti — nerozpoznali
d˚usledky pˇrestoupení Božích zákon˚u. Díky p˚usobení Ducha svatého
však satan nemˇel možnost své zámˇery plnˇe uskuteˇcnit. Lidé však
neodhalili skuteˇcnou pˇríˇcinu svého stavu ani zdroj svého utrpení. Za
revoluce národní rada veˇrejnˇe zavrhla Boží zákon a bˇehem následné
hr ˚uzovlády mohli pak všichni poznat zákon pˇríˇciny a následku.
Když Francie veˇrejnˇe zavrhla Boha a odmítla Bibli, znamenalo
to pro mnohé dosažení cíle — koneˇcnˇe tady bylo království, v nˇemž
neplatí meze stanovené Božím zákonem. Protože trest za zlo ne-
pˇrichází okamžitˇe, mají lidé sklon “ˇcinit zlé vˇeci” .
Kazatel 8,11
.
Pˇrestupování správného a spravedlivého zákona musí však nevyhnu-
telnˇe skonˇcit nezdarem. Lidskou hˇríšnost sice nepostihl okamžitý
trest, pˇresto si však po dlouhá staletí zcela zákonitˇe pˇripravovala
neodvratný údˇel. Míra Boží trpˇelivosti se naplnila a mnozí pˇríliš
pozdˇe zjistili, že i tato trpˇelivost má své meze. Boží Duch, který kro-
til satanovu moc, pˇrestal p˚usobit, a d’áblovi, jehož jedinou rozkoší je
hˇríšnost ˇclovˇeka, se otevˇrelo volné pole p˚usobnosti. Když lidé zaˇcali
páchat hrozné zloˇciny, jež slovy nelze ani vylíˇcit, mohli satanovi
sluhové sklízet ovoce vzpoury. Zniˇcenou zemí znˇel hr˚uzostrašný
pláˇc — pláˇc vycházející z nejhlubší úzkosti. Francie se otˇrásla, jako
by ji postihlo zemˇetˇresení. Náboženství, spoleˇcenský ˇrád a zákony,
