Reformace na britských ostrovech
      
      
        213
      
      
        považovaný všeobecnˇe za pˇrestoupení Božího zákona, není v Božích
      
      
        oˇcích hˇríchem,” jestliže se ho dopustí nˇekdo z vyvolených, “protože
      
      
        jednou z podstatných a význaˇcných vlastností vyvolených je, že
      
      
        nemohou ˇcinit nic, co by se nelíbilo Bohu nebo co by zakazoval jeho
      
      
        zákon.”
      
      
        Toto hrozné uˇcení se v podstatˇe shoduje s pozdˇejším uˇcením
      
      
        lidových vychovatel ˚u a teolog˚u, kteˇrí hlásali, že vlastnˇe neexistuje
      
      
        nemˇenný Boží zákon jako mˇeˇrítko pravdy, ale že mˇeˇrítka mravnosti
      
      
        si urˇcuje spoleˇcnost sama a stále je mˇení. Všechna tato uˇcení vymýšlí
      
      
        a podnˇecuje týž mistrný duch. Už mezi bezhˇríšnými obyvateli nebes
      
      
        [176]
      
      
        zahájil kdysi své dílo, které si klade za cíl odstranit spravedlivé
      
      
        požadavky Božího zákona.
      
      
        Takový pohled na uˇcení o Božích úradcích, které zd˚urazˇnuje
      
      
        nemˇennost lidského charakteru, vedl mnohé k tomu, že zavrhli Boží
      
      
        zákon úplnˇe. Wesley rozhodnˇe vystupoval proti blud˚um týkajícím
      
      
        se odstranˇení Božího zákona a dokazoval, že uˇcení, které pošlapává
      
      
        Boží zákon, odporuje Písmu. “Ukázala se Boží milost, která pˇrináší
      
      
        spásu všem lidem.” “To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha,
      
      
        který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu. Je totiž
      
      
        jeden B˚uh a jeden prostˇredník mezi Bohem a lidmi, ˇclovˇek Kristus
      
      
        Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny.”
      
      
        Titovi 2,11
      
      
        ;
      
      
        1.
      
      
        Timoteovi 2,3-6
      
      
        .
      
      
        Pán udˇeluje štˇedˇre svého Ducha všem, kdo pˇrijímají
      
      
        jeho nabídku spasení. Tak Kristus, “pravé svˇetlo”, “osvˇecuje každého
      
      
        ˇclovˇeka”.
      
      
        Jan 1,9
      
      
        .
      
      
        Tím, že svévolnˇe odmítají dar života, však lidé
      
      
        spasení ztrácejí.
      
      
        Uˇcení Johna Wesleyho
      
      
        Na tvrzení, že smrt Ježíše Krista odstranila zákon o obˇradech
      
      
        stejnˇe jako pˇrikázání Desatera, Wesley odpovˇedˇel: “Mravní zákon,
      
      
        obsažený v Desateru a potvrzený proroky, Kristus nezrušil. Úˇcelem
      
      
        Kristova pˇríchodu nebylo odvolat nˇejakou jeho ˇcást. Mravní zákon
      
      
        nem˚uže být nikdy zrušen, stojí pevnˇe jako vˇerný svˇedek v nebi. . .
      
      
        Tak tomu bylo na poˇcátku svˇeta, kdy zákon ještˇe nebyl vytesán do
      
      
        kamenných desek, ale pˇri stvoˇrení byl vepsán do lidského srdce.
      
      
        I když zákon, který kdysi napsala Boží ruka, je nyní do znaˇcné
      
      
        míry znetvoˇren hˇríchem, pˇresto nem˚uže být úplnˇe vymazán, protože
      
      
        bychom nevˇedˇeli nic o dobru a zlu. Každá souˇcást tohoto zákona