Reformace na britských ostrovech
211
šla jeho rána vedle. Nevím, jak je to možné, protože jsem nemohl
uhnout ani napravo ani nalevo. . . Jiný se protlaˇcil kupˇredu a zvedl
ruku, aby mˇe udeˇril, náhle však jeho ruka zvolna klesla, takže mˇe
jen pohladil po hlavˇe a ˇrekl: ‘Jaké má hebké vlasy!’ . . . Celé mˇesto
znalo tyto muže jako nejvˇetší výtržníky, vždycky stáli v ˇcele l ˚uzy.
Jeden z nich dokonce vyhrál v zápase s medvˇedem. . . ”
“
Jak laskavˇe a poznenáhlu nás B˚uh pˇripravuje, abychom plnili
jeho v˚uli. Pˇred dvˇema lety zasáhl kus cihly mé rameno. Rok nato
jsem dostal kamenem mezi oˇci. Pˇred mˇesícem jsem dostal ránu,
dnes veˇcer dvˇe, jednu než jsme vešli do mˇesta, druhou, když jsme
odcházeli. Necítil jsem však žádnou z nich. Jeden muž mˇe silnˇe
udeˇril do prsou a druhý tak prudce do úst, že mi hned vytryskla krev.
Necítil jsem ale v˚ubec žádnou bolest, bylo to jako by se mˇe dotkli
stéblem.” (John Wesley, Dílo, díl 3, str. 297. 298)
Metodisté
První metodisté se stávali ˇcastým terˇcem posmˇechu a perzekuce,
a to jak ze strany ˇclen˚u anglikánské církve, tak i nevˇeˇrících. Hlavní
podíl na tom mˇely šíˇrící se výmysly a pˇrekrucování skuteˇcností
týkajících se metodist ˚u. Tak byli nuceni se zpovídat pˇred soudy,
které prosazovaly spravedlnost jen podle jména; spravedlnost byla
tehdy u soudu v˚ubec vzácným hostem. Perzekutoˇri se na nich ˇcasto
dopouštˇeli násilí, l ˚uza pronikala do jejich dom˚u, niˇcila jim nábytek a
zaˇrízení, kradla, co se jí zlíbilo, a týrala muže, ženy i dˇeti. Nˇekde se
objevily i plakáty vyzývající všechny, kdo se chtˇejí zúˇcastnit rozbí-
jení oken a rabování dom˚u metodist ˚u, aby se shromáždili v urˇcenou
dobu na urˇceném místˇe. Úˇrady tolerovaly a mlˇcky schvalovaly toto
veˇrejné porušování lidských i Božích zákon˚u. A tak lidé, jejichž
jediným pˇrestupkem bylo, že se snažili pˇrivést hˇríšníky na “cestu
svatosti”, museli trvale vzdorovat útlaku a perzekuci.
John Wesley o obvinˇeních vznesených proti nˇemu a jeho pˇráte-
l ˚um prohlásil: “Nˇekteˇrí tvrdí, že uˇcení tˇechto muž˚u je falešné, bludné
a fanatické, že je nové a dosud neslýchané, že je to kvakerství, fa-
natismus a papeženství. Všechna tato obvinˇení byla již vyvrácena a
bylo podrobnˇe dokázáno, že každý bod uˇcení, jak je vykládá naše
církev, vychází z Písma. Proto nem˚uže být ani falešné, ani bludné,
pˇrijímáme-li Písmo jako pravdivé.” “Jiní tvrdí: Jejich uˇcení je pˇríliš
[175]
