Reformace na britských ostrovech
      
      
        201
      
      
        hou laikové pravdu plnˇe pochopit.” (D’Aubigné, Dˇejiny reformace
      
      
        šestnáctého století, sv. 18, kap. 4)
      
      
        Tyndale pˇrekládá Nový zákon
      
      
        Zaˇcal se zabývat novou myšlenkou. ˇRíkal si: “V Hospodinovˇe
      
      
        chrámu byly žalmy zpívány v jazyku Izraele, nemˇelo by tedy být
      
      
        evangelium hlásáno mezi námi v angliˇctinˇe? . . . Má mít církev ménˇe
      
      
        svˇetla v poledne, než mˇela ráno? . . . Kˇrest’ané musí ˇcíst Nový zákon
      
      
        ve své mateˇrštinˇe.” Církevní uˇcitelé a uˇcenci se mnohdy liší ve svých
      
      
        názorech. Jen Bible m˚uže ˇclovˇeka pˇrivést k poznání pravdy. “Jeden
      
      
        teolog hlásá to, druhý ono. . . Oba dva pak odporují ostatním. . . Jak
      
      
        m˚užeme poznat, kdo mluví pravdu, a kdo hlásá lež? . . . Jak? . . .
      
      
        Opravdu jen podle Božího slova.” (D’Aubigné, Dˇejiny reformace
      
      
        šestnáctého století, sv. 18, kap. 4)
      
      
        Krátce nato jeden katolický teolog ve sporu s Tyndalem prohlásil:
      
      
        “
      
      
        Snadnˇeji se obejdeme bez Božích zákon˚u než bez papežových.”
      
      
        Tyndale však namítl: “Odmítám papeže i se všemi jeho zákony a
      
      
        dopˇreje-li mi B˚uh života, pˇriˇciním se o to — a nepotrvá to dlouho —
      
      
        aby každý zemˇedˇelský nádeník znal Písmo lépe než vy.” (Anderson,
      
      
        Letopisy anglické Bible, str. 19)
      
      
        Myšlenka zpˇrístupnit lidem Nový zákon v mateˇrském jazyce,
      
      
        se kterou si do té doby jen pohrával, nyní dostala jasné obrysy a
      
      
        Tyndale zaˇcal sv˚uj zámˇer okamžitˇe realizovat. Když ho pronásle-
      
      
        dování vyhnalo z domova, odešel do Londýna, kde mohl ve své
      
      
        práci nerušenˇe pokraˇcovat. Odtud ho ale papežovi pˇrívrženci po
      
      
        ˇcase znovu vypudili. Zmocnil se ho pocit, že se proti nˇemu spikla
      
      
        celá Anglie a rozhodl se hledat útoˇcištˇe v Nˇemecku. Tam také zaˇcal
      
      
        s tiskem anglického pˇrekladu Nového zákona. Práci však musel
      
      
        dvakrát pˇrerušit — a když mu zakázali tisknout v jednom mˇestˇe,
      
      
        odešel do jiného. Nakonec se dostal do Wormsu, kde o nˇekolik let
      
      
        dˇríve hájil Luther evangelium pˇred snˇemem. V tomto starobylém
      
      
        mˇestˇe žilo mnoho pˇrátel reformace a Tyndale tam pokraˇcoval ve své
      
      
        práci bez dalších potíží. V krátkém ˇcase vyšel Nový zákon tiskem v
      
      
        tˇrítisícovém nákladu; další vydání následovalo ještˇe téhož roku.
      
      
        Tyndale i nadále pracoval velice svˇedomitˇe a vytrvale. Pˇrestože
      
      
        anglické úˇrady velmi peˇclivˇe hlídaly pˇrístavy, dostal se novozákonní
      
      
        [167]
      
      
        pˇreklad r˚uznými tajnými cestami do Londýna a odtud se pak šíˇril