14.
      
      
        kapitola — Reformace na britských ostrovech
      
      
        Mezitím co Luther otvíral do té doby uzavˇrenou Bibli lidem
      
      
        v Nˇemecku, pracoval na stejném úkolu Tyndale v Anglii. Viklef
      
      
        pˇreložil Bibli z latinského textu, který obsahoval mnoho chyb, a tato
      
      
        Bible nikdy ani nevyšla tiskem; ruˇcní opis mˇel pˇritom tak vyso-
      
      
        kou cenu, že si jej mohlo opatˇrit jen nˇekolik bohatých a urozených
      
      
        lidí. K jejímu omezenému rozšíˇrení pˇrispˇelo i to, že ji církev pˇrísnˇe
      
      
        zakázala. Roku 1516 — rok pˇredtím, než Luther vyhlásil své teze
      
      
        —
      
      
        vydal Erasmus ˇrecký a latinský text Nového zákona, a Boží slovo
      
      
        tak bylo v˚ubec poprvé vytištˇeno v p˚uvodním jazyku. V tomto vydání
      
      
        opravil mnohé chyby pˇredchozích rukopis˚u, a text se tak stal srozu-
      
      
        mitelnˇejší. Mnoha vzdˇelaným lidem to pomohlo k lepšímu poznání
      
      
        pravdy a povzbudilo je to v reformaˇcním úsilí; vˇetšina prostých lidí
      
      
        však i nadále k Božímu slovu pˇrístup nemˇela. Tyndale mˇel proto
      
      
        navázat na Viklefovo úsilí tím, že dá svým krajan˚um Bibli v jejich
      
      
        mateˇrštinˇe.
      
      
        Tyndale pilnˇe studoval a usilovnˇe hledal pravdu — pochopit
      
      
        evangelium mu umožnil Erasm˚uv ˇrecký text Nového zákona. Zaˇcal
      
      
        hlásat své pˇresvˇedˇcení a žádal, aby každé uˇcení bylo provˇeˇrováno
      
      
        Písmem. Na námitku katolík˚u, že Bibli vydala církev a že tedy pouze
      
      
        církev ji m˚uže vykládat, Tyndale odpovˇedˇel: “Víte, kdo nauˇcil orly
      
      
        hledat si koˇrist? A tentýž B˚uh uˇcí své hladovˇející dˇeti, aby hledaly
      
      
        svého Otce v jeho slovˇe. Vy jste nám Písmo nedali, naopak, vy jste je
      
      
        pˇred námi ukryli. Upalujete ty, kdo je hlásají a uˇcí, a kdybyste mohli,
      
      
        ‘
      
      
        upálili’ byste i Písmo.” (D’Aubigné, Dˇejiny reformace šestnáctého
      
      
        století, sv. 18, kap. 4)
      
      
        Tyndalova kázání se setkala s širokou odezvou a mnozí pˇrijali
      
      
        pravdu. Knˇeží však pozornˇe sledovali situaci, a jakmile se Tyndale
      
      
        vzdálil, výhr ˚užkami a zkreslováním fakt ˚u maˇrili jeho úsilí. V mnoha
      
      
        pˇrípadech se jim to také podaˇrilo. Tyndale o tom ˇrekl: “Co mohu
      
      
        dˇelat. Zatímco já zasévám, nepˇrítel pustoší pole, které jsem opus-
      
      
        til. Nemohu být všude. Kdyby jen kˇrest’ané mˇeli Písmo svaté ve
      
      
        vlastním jazyku, sami by odolali tˇemto chytrák˚um. Bez Bible nemo-
      
      
        [166]
      
      
        200