194
Velké drama vˇek˚u
autoritou v náboženských záležitostech a “nikdo nesmí být k víˇre
nucen, ale má být pro víru získáván kázáním” (Martyn, sv. 2, str.
87).
Holandsko: Menno Simons
Lutherovo uˇcení našlo v Holandsku pˇríznivou p˚udu; evangelium
zde hlásali upˇrímní a vˇerní muži — napˇríklad Menno Simons. Pˇres-
tože byl vychován jako katolík a byl vysvˇecen na knˇeze, Bibli v˚ubec
neznal a nechtˇel ji ˇcíst ze strachu, aby ho nesvedla ke kacíˇrství. Když
v nˇem zaˇcaly klíˇcit pochybnosti, zda je uˇcení o promˇeˇnování vína a
chleba pravdivé, považoval to za pokušení od satana. Pochybností
se chtˇel zbavit modlitbou a pokáním; aby pˇrišel na jiné myšlenky
a umlˇcel hlas svˇedomí, vyhledával r˚uzné zábavy a radovánky. To
vše se však míjelo úˇcinkem. Po ˇcase zaˇcal studovat Nový zákon a
ˇcetl i Lutherovy spisy; pak pˇrijal reformaˇcní víru. Krátce nato byl
svˇedkem toho, jak v sousední vesnici st’ali muže jen proto, že se dal
znovu pokˇrtít. Zaˇcal proto studovat, co se v Bibli píše o kˇrtu dˇetí.
Nepodaˇrilo se mu však pro to najít v Písmu jediný d˚ukaz — naopak
poznal, že Bible požaduje pokání a víru jako podmínku kˇrtu.
Poté Menno vystoupil z ˇrímské církve a zasvˇetil sv˚uj život vyuˇco-
vání toho, co pˇrijal. V Nˇemecku i v Holandsku se v té dobˇe objevili
fanatici, kteˇrí hlásali nesmyslné a buˇriˇcské uˇcení, které podkopávalo
poˇrádek a slušnost a vedlo ke vzpourám a násilnostem. Menno po-
chopil, jak strašné následky by mohla mít tato hnutí, proto horlivˇe
vystupoval proti bludnému uˇcení a ztˇreštˇeným názor˚um fanatik˚u.
Díky tomu se mnozí z tˇech, kdo byli tˇemito fanatiky svedeni, zˇrekli
jejich zhoubného uˇcení. V Holandsku žilo také mnoho potomk˚u
p˚uvodních kˇrest’an˚u, lidí, kteˇrí pˇrijali valdenské uˇcení, a mezi nimi
Menno rovnˇež úspˇešnˇe pracoval.
Celých pˇetadvacet let prožil na cestách, v doprovodu manželky
a dˇetí; pˇritom zakusil velké tˇežkosti a strádání, nesˇcetnˇekrát byl
v ohrožení života. Prošel Holandsko a severní Nˇemecko a p˚usobil
hlavnˇe mezi prostými lidmi. Mˇel však dalekosáhlý vliv. I když získal
jen omezené vzdˇelání, byl pˇrirozenˇe výmluvný, ˇcestný a poctivý,
skromný, laskavý, upˇrímnˇe a opravdovˇe zbožný. Vlastním životem
dával pˇríklad jak plnit zásady, kterým uˇcil, a tím vzbuzoval v lidech
d˚uvˇeru. Jeho následovníci však byli rozehnáni a perzekvováni; navíc
