188
      
      
        Velké drama vˇek˚u
      
      
        byli pronásledováni v jednom mˇestˇe, odešel i Farel do jiného mˇesta.
      
      
        Chodil pˇešky od vesnice k vesnici, od mˇesta k mˇestu, snášel hlad,
      
      
        zimu a únavu, neustále byl v ohrožení života. Kázal na tržištích, v
      
      
        kostelích, nˇekdy i z kazatelen chrám˚u. Nˇekdy našel kostel prázdný,
      
      
        bez posluchaˇc˚u, nˇekdy bylo jeho kázání pˇrerušováno výkˇriky a po-
      
      
        smˇešky. Nˇekdy byl dokonce násilím odveden z kazatelny. Nejednou
      
      
        ho pˇrepadla l ˚uza a zbila ho témˇeˇr k smrti. Ve svém úsilí však ne-
      
      
        polevil — i pˇres nepˇrízeˇn a odmítání se vždy dokázal vzchopit a
      
      
        dál pokraˇcoval v šíˇrení evangelia. Postupnˇe byl také svˇedkem toho,
      
      
        jak mˇesta a mˇesteˇcka, která byla dˇríve baštou papežství, jedno po
      
      
        druhém otevírají své brány evangeliu. Malá farnost, kde zahájil své
      
      
        [155]
      
      
        p˚usobení, pˇrijala brzy reformovanou víru; také mˇesta Murten a Ne-
      
      
        uchâtel se zˇrekla ˇrímských obˇrad˚u a odstranila ze svých kostel ˚u
      
      
        modloslužebné sochy a obrazy.
      
      
        Protestantismus v Ženevˇe
      
      
        Farel dlouho toužil po tom, aby se evangelium rozšíˇrilo i v Že-
      
      
        nevˇe, která by se pak mohla stát stˇrediskem reformace pro Francii,
      
      
        Švýcarsko a Itálii. Nejprve se mu podaˇrilo získat mnoho okolních
      
      
        mˇest a vesnic a pak se spolu s jedním spolupracovníkem vydal do
      
      
        Ženevy. Zde mu však dovolili pˇrednést pouze dvˇe kázání. Knˇeží,
      
      
        kteˇrí marnˇe usilovali o to, aby byl odsouzen státními úˇrady, ho po-
      
      
        zvali pˇred církevní radu, na kterou si pˇrinesli zbranˇe ukryté pod
      
      
        kabáty. Byli odhodláni pˇripravit ho o život. Pˇred vchodem do sínˇe
      
      
        se shromáždil rozvášnˇený dav s klacky a meˇci, který byl pˇripraven
      
      
        Farela zabít, kdyby se mu podaˇrilo uniknout z rady. Zachránila ho
      
      
        pˇrítomnost státních úˇredník˚u a voják˚u. Druhého dne ˇcasnˇe ráno
      
      
        ho spolu s jeho spoleˇcníkem pˇrevezli na druhou stranu jezera na
      
      
        bezpeˇcné místo. Tak skonˇcil jeho první pokus evangelizovat Ženevu.
      
      
        Dalším, kdo se pokoušel o šíˇrení protestantismu v Ženevˇe, byl
      
      
        mladý muž jménem Froment. Byl velice skromný a nenápadný,
      
      
        a to do té míry, že i pˇrátelé reformace s ním jednali chladnˇe. Jak
      
      
        tenhle nezkušený mladík m˚uže zvládnout nástrahy, pˇred kterými
      
      
        musel utéct i silný a odvážný Farel? “Ne mocí ani silou, nýbrž mým
      
      
        duchem, praví Hospodin.”
      
      
        Zacharjáš 4,6
      
      
        . “
      
      
        Co je slabé, vyvolil B˚uh,
      
      
        aby zahanbil silné.” “Nebot’ bláznovství Boží je moudˇrejší než lidé
      
      
        a slabost Boží je silnˇejší než lidé.”
      
      
        1.
      
      
        Korintským 1,27.25
      
      
        .