164
Velké drama vˇek˚u
Král Ferdinand, který zastupoval na snˇemu císaˇre, si uvˇedomo-
val, že naˇrízení zp˚usobí vážné neshody, nebudou-li s ním souhlasit
knížata. Pokusil se je pˇresvˇedˇcit, dobˇre totiž vˇedˇel, že použití násilí
proti takovým muž˚um by jen stupˇnovalo jejich odhodlanost. “Prosil
knížata, aby pˇrijala naˇrízení, a ujišt’oval je, že císaˇr s nimi bude
spokojen.” Tito vˇerní mužové však uznávali moc, která pˇrevyšuje
všechny pozemské vládce. Klidnˇe odpovˇedˇeli: “Uposlechneme cí-
saˇre ve všem, co m˚uže pˇrispˇet k zachování pokoje a ke cti Boží.”
(
D’Aubigné, sv. 13, kap. 5)
Nakonec král oznámil pˇred snˇemem kurfiˇrtovi a jeho pˇrátel ˚um,
že edikt “bude vydán formou císaˇrského naˇrízení” a že “jim nezbývá
nic jiného než se podˇrídit vˇetšinˇe”. Po tomto vyhlášení král opustil
shromáždˇení, aniž poskytl zastánc˚um reformace pˇríležitost jakkoli
se k nˇemu vyjádˇrit. “Nadarmo vyslali poselstvo ke králi s prosbou,
aby se vrátil.” Na jejich námitky král odpovˇedˇel velice struˇcnˇe: “Je
to hotová vˇec. Nezbývá, než se podrobit.” (D’Aubigné, sv. 13, kap.
5)
Císaˇrská strana si byla vˇedoma toho, že evangelická knížata se
budou držet Písma svatého jako nadˇrazeného nad lidské nauky a
požadavky; a stejnˇe tak vˇedˇeli, že kdekoli pˇrijmou tuto zásadu, tam
bude papežství nakonec svrženo. Nicménˇe stejnˇe jako tisíce lidí,
kteˇrí pˇrišli po nich, vnímali jen “to, co je možno vidˇet oˇcima”, a
namlouvali si, že vˇec císaˇre a papeže bude prosazena, zatímco vˇec
reformátor ˚u dopadne špatnˇe. Kdyby zastánci reformace spoléhali na
lidskou pomoc, byli by opravdu bezmocní, jak si to jejich nepˇrátelé
mysleli. Aˇckoli byli poˇcetnˇe slabí a stáli v opozici proti ˇRímu, pˇresto
byli silní. Odvolali se “od snˇemu k Božímu slovu, a od císaˇre Karla
k Ježíši Kristu, Králi král ˚u a Pánu pán˚u.” (D’Aubigné, sv. 13, kap.
6)
Pˇredložení protestu
Když Ferdinand odmítl respektovat jejich pˇresvˇedˇcení v otázce
svˇedomí, rozhodla se knížata, že i navzdory jeho nepˇrítomnosti pˇred-
loží neprodlenˇe sv˚uj protest národnímu snˇemu. Sepsali slavnostní
prohlášení tohoto znˇení:
“
Protestujeme tímto pˇred Bohem, naším jediným Stvoˇritelem,
Ochráncem, Vykupitelem a Spasitelem, jenž bude jednoho dne na-
[137]
