Špýrský protest a protestantské “Vyznání”
161
smetí svˇeta. Kristus však shlédne na sv˚uj ubohý lid a zachrání ho.”
(
D’Aubigné, sv. 13, kap. 5) Evangelická knížata, která se snˇemu
úˇcastnila, nesmˇela nechat kázat evangelium ani ve svých domovech.
Obyvatelé Špýru však toužili slyšet Boží slovo a pˇres zákaz se v
tisícových zástupech shromažd’ovali k bohoslužbám, které se konaly
v kapli saského kurfiˇrta.
Císaˇrovo poselství
To uspíšilo pˇríchod rozhodné chvíle. Císaˇr poslal snˇemu po-
selství, v nˇemž ho žádal, aby zrušil usnesení zaruˇcující svobodu
svˇedomí, protože toto usnesení zapˇríˇcinilo velké nepoˇrádky. Tento
svévolný císaˇr ˚uv poˇcin však vyvolal ze strany evangelík˚u bouˇrlivou
odezvu a zvýšil jejich ostražitost. Jeden z nich k tomu poznamenal:
“
Kristus znovu upadl do rukou Kaifáše a Piláta.” Papežovi stoupenci
byli vzteky bez sebe. Jistý fanatický katolík prohlásil: “Turci jsou
lepší než luteráni, protože Turci dodržují postní dny, zatímco luteráni
je ignorují. Budeme-li muset volit mezi Písmem svatým a starými
církevními bludy, zavrhneme radˇeji Písmo svaté.” Melanchthon k
tomu poznamenal: “Každý den zde na snˇemu hodí Faber po nás,
evangelících, nˇejaký nový kámen.” (D’Aubigné, sv. 13, kap. 5)
Náboženská tolerance byla zaruˇcena zákonem a evangelické
státy byly odhodlány vystoupit proti porušování svých práv. Luther,
pro nˇehož stále ještˇe platila klatba wormského ediktu, se nesmˇel
špýrského snˇemu zúˇcastnit. Na jeho místo však nastoupili jeho
spolupracovníci a šlechtici, které B˚uh povolal, aby hájili Boží vˇec
v tak nebezpeˇcné dobˇe. Šlechetný Fridrich Saský, bývalý Luther ˚uv
ochránce, zemˇrel, nicménˇe vévoda Jan, jeho bratr a nástupce, uvítal
reformaci s radostí; a jakkoli mˇel rád klid a mír, za vˇec víry se
postavil velice rozhodnˇe.
Knˇeží požadovali, aby se státy, které pˇrijaly reformaci, bezpod-
míneˇcnˇe podrobily ˇrímské pravomoci. Reformátoˇri naproti tomu
žádali svobodu, která jim byla pˇredtím zaruˇcena. Bylo pro nˇe ne-
pˇrijatelné, aby ˇRím znovu vládl v zemích, které tak radostnˇe pˇrijaly
Boží slovo.
Nakonec byl pˇredložen kompromisní návrh, aby v tˇech zemích,
kde se reformace ještˇe neprosadila, byl pˇrísnˇe dodržován wormský
edikt, a “v tˇech státech, kde se lid od nˇeho odchýlil a kde nelze
