Reformace ve Švýcarsku
147
kdo celým srdcem vˇeˇrí v Pána Ježíše, at’ je z kteréhokoli národa,
je Bohu milý a B˚uh ho pˇrijímá. To je vpravdˇe církev, mimo níž
nikdo nem˚uže být zachránˇen.” (D’Aubigné, londýnské vydání, sv. 8,
kap. 11) Výsledkem zasedání rady bylo to, že jeden z biskupových
vyslanc˚u pˇrijal reformovanou víru.
Mˇestská rada odmítla proti Zwinglimu cokoli podniknout, a ˇRím
se proto chystal k novému útoku. Když se reformátor dozvˇedˇel
o úkladech svých nepˇrátel, zvolal: “Jen at’ pˇrijdou. Mám z nich
takový strach jako skalní útes z vln, které se vzdouvají u jeho paty.”
(
Wylie, díl 8, kap. 11) Snahy knˇeží jen podpoˇrily vˇec, kterou chtˇeli
zniˇcit. Pravda se šíˇrila dále. Její pˇrívrženci v Nˇemecku, zklamáni
Lutherovým zmizením, se vzchopili, když vidˇeli, jakého pokroku
dosahuje evangelium ve Švýcarsku.
Když reformace zapustila v Curychu koˇreny, projevily se její
plody v tom, že poklesla zloˇcinnost a byl posílen poˇrádek a soulad.
“
V našem mˇestˇe se usídlil pokoj,” napsal Zwingli, “není tu spor˚u,
nevyskytuje se tu pokrytectví, závist a ˇrevnivost. Z ˇceho pramení
taková jednomyslnost, z ˇceho pramení naše uˇcení, které nás plní
pokojem a zbožností, ne-li od Pána?” (Wylie, díl 8, kap. 15)
Úspˇechy, jichž reformace dosáhla, byly pro papežence výzvou k
ještˇe rozhodnˇejší protiofenzívˇe. Vˇedˇeli o chabých výsledcích, jichž
bylo dosaženo v “tažení” proti Lutherovi, proto se rozhodli zniˇcit
reformaci jejími vlastními zbranˇemi. Vyzvou Zwingliho k disputaci,
a protože budou jejími poˇradateli, zajistí si vítˇezství tím, že urˇcí nejen
místo, kde se bude rozprava konat, ale i rozhodˇcí, kteˇrí posoudí, kdo
zvítˇezil. Dostane-li se Zwingli jednou do jejich podruˇcí, pak už si
dají pozor, aby jim neunikl. Bude-li v˚udce umlˇcen, pak i celé hnutí
bude brzy potlaˇceno. Své plány ovšem peˇclivˇe tajili.
Zdánlivá prohra
Disputaci se rozhodli uspoˇrádat ve mˇestˇe Badenu. Zwingli se
však nedostavil. Mˇestská rada v Curychu podezírala pˇrívržence
papežství z úklad˚u, a pouˇcena hranicemi zapálenými pro vyznavaˇce
evangelia v kantonech vˇerných papeži, nedovolila svému kazateli,
aby se sám vystavoval takovému nebezpeˇcí. Zwingli byl ochoten
setkat se s kýmkoli, koho ˇRím vyšle do Curychu. Jít však do Badenu,
kde už tekla krev muˇcedník˚u pro pravdu, znamenalo jít na jistou