Zde stojím a nemohu jinak
135
a poctivost, která ho vedla k tomu, že by radˇeji zemˇrel, než aby
znásilnil své svˇedomí.
Mnozí na Luthera naléhali, aby pˇristoupil na kompromis s ˇRí-
mem. Nˇekteˇrí šlechtici ho varovali, že bude-li tvrdošíjnˇe zastávat
sv˚uj názor proti názoru církve a koncilu, bude v krátké dobˇe vy-
kázán z ˇríše a nenajde zastání. Na to Luther odpovˇedˇel: “Kristovo
evangelium nem˚uže být hlásáno, aniž by vzbudilo odpor. . . Proˇc by
mˇe mˇel strach z nebezpeˇcí odlouˇcit od Pána a od Božího slova, jež
jediné je pravdou? Ne, radˇeji se vzdám svého tˇela, své krve a svého
života.” (D’Aubigné, sv. 7, kap. 10)
Znovu ho vyzvali, aby se podˇrídil názoru císaˇre, že se pak nebude
muset niˇceho obávat. “Z celého srdce souhlasím s tím,” odpovˇedˇel,
“
aby císaˇr, knížata, ba i nejposlednˇejší kˇrest’an prozkoumali a po-
soudili má díla; má to ale jednu podmínku: budou je mˇeˇrit Božím
slovem. ˇClovˇek nepotˇrebuje nic jiného než poslouchat Boží slovo.
Neznásil ˇnujte mé svˇedomí, které je svázáno s Písmem svatým.”
(
D’Aubigné, sv. 7, kap. 10)
Na jiné varování reagoval slovy: “Jsem ochoten zˇríci se svého
ochranného listu. Svˇeˇrím do císaˇrových rukou sebe a sv˚uj život, Boží
slovo však nikdy!” (D’Aubigné, sv. 7, kap. 10) Vyjádˇril svou ochotu
podˇrídit se rozhodnutí všeobecného koncilu, ale jen za podmínky,
že koncil bude rozhodovat na základˇe Písma svatého. “Pokud jde
o Boží slovo a víru,” prohlásil dále, “je každý kˇrest’an právˇe tak
dobrým soudcem jako papež, i kdyby mˇel podporu miliónu kon-
cil ˚u.” (Martyn, díl 1, str. 410) Nakonec dospˇeli pˇrátelé i nepˇrátelé k
pˇresvˇedˇcení, že další snahy o usmíˇrení jsou zbyteˇcné.
Kdyby Luther ustoupil byt’ jen v jediném bodu, satan a jeho
pomahaˇci by zvítˇezili. Jeho pevnost a neústupnost tak napomohla
osvobození církve a otevˇrela éru nových, lepších ˇcas˚u. Jediný muž,
který se opovážil myslet a jednat o náboženských vˇecech samostatnˇe,
ovlivnil církev i celý svˇet, a to nejen své souˇcasníky, ale i další
generace. Jeho pevnost a vˇernost bude až do konce ˇcasu pˇríkladem
pro všechny, kdo se dostanou do podobných situací. Boží moc a
svrchovanost triumfovala nad moudrostí lidí a nad silou satana.
Krátce poté obdržel Luther císaˇrské naˇrízení, aby se vrátil dom˚u.
Luther dobˇre vˇedˇel, že se blíží jeho odsouzení. Dny jeho života
se zdály být seˇcteny. Když ale odcházel z Wormsu, cítil radost a
vdˇeˇcnost v˚uˇci Bohu. Prohlásil: “Sám d’ábel stˇrežil papežovu tvrz.
