124
Velké drama vˇek˚u
Lutherova cesta do Wormsu
Cestou Luther a jeho pr˚uvodci vidˇeli, že lidi trápí chmurné
obavy; v nˇekterých mˇestech jim neprokazovali ani žádné pocty.
Když pak zastavili na noc, vyjádˇril jistý knˇez své obavy tím, že pˇred-
ložil pˇred Luthera podobiznu jednoho italského reformátora, který
zemˇrel muˇcednickou smrtí. Následujícího dne se dozvˇedˇeli, že ve
Wormsu byly odsouzeny Lutherovy spisy. ˇRíšští poslové vyhlašo-
vali císaˇr ˚uv výnos a vyzývali obˇcany, aby zakázané spisy odevzdali
na mˇestský úˇrad. Posel, který Luthera doprovázel, se obával o Lu-
therovu bezpeˇcnost na snˇemu a domníval se, že Lutherova dˇrívˇejší
odhodlanost už není tak pevná. Na otázku, zda si pˇreje pokraˇcovat v
další cestˇe, však Luther odpovˇedˇel: “Aˇckoli je nade mnou v každém
mˇestˇe vynesena klatba, p˚ujdu dále.” (D’Aubigné, sv. 7, kap. 7)
V Erfurtu Luthera pˇrijali s poctami. Obklopen zástupy lidí pro-
cházel ulicemi, jimiž pˇred lety tak ˇcasto chodil se svou žebráckou
mošnou. Navštívil svou bývalou klášterní celu a pˇremýšlel o tom,
jak jeho nitro osvítilo “svˇetlo”, které nyní svítí pro celé Nˇemecko.
Vyzvali ho, aby promluvil. Luther to mˇel sice zakázáno, nicménˇe
jeho pr˚uvodce mu dal svolení, a mnich, který byl kdysi otrokem
kláštera, vystoupil nyní na kazatelnu.
Velké shromáždˇení oslovil Kristovým pozdravem: “Pokoj vám”
a pak pokraˇcoval: “Filozofové, doktoˇri a spisovatelé se snaží nauˇcit
lidi zp˚usobu, jak dosáhnout vˇeˇcného života, a nedaˇrí se jim to. Já
vám jej nyní prozradím: . . . B˚uh vzkˇrísil z mrtvých ˇClovˇeka, Pána
Ježíše Krista, aby zniˇcil smrt, odstranil hˇrích a zavˇrel brány pekla.
To je dílo spasení. . . Kristus zvítˇezil. To je radostná zvˇest. Jsme
spaseni tím, co vykonal on, ne svými skutky. Náš Pán Ježíš Kristus
ˇrekl: Pokoj vám; hled’te na mé ruce. To znamená: Pohled’, ˇclovˇeˇce,
já jsem z tebe sejmul hˇrích a vykoupil tˇe, nyní máš pokoj.”
Dále ve své ˇreˇci ukázal, že pravá víra se projeví svatým životem.
“
Protože nám B˚uh dává spásu, hled’me, aby naše skutky byly takové,
aby našly u nˇeho zalíbení. Jsi bohatý? Necht’ tvé bohatství slouží
potˇrebám chudých. Jsi chudý? Necht’ tvé služby najdou uplatnˇení
u bohatých. Je-li tvá práce užiteˇcná jen tobˇe samému, pak služba,
kterou se snažíš vykonávat pro Boha, je lží.” (D’Aubigné, sv. 7, kap.
7)
