106
      
      
        Velké drama vˇek˚u
      
      
        postavit se proti jeho nejsvˇetˇejším odpustk˚um” (D’Aubigné, sv. 3,
      
      
        kap. 4).
      
      
        Nyní se Luther odvážnˇe pustil do boje za pravdu. Zaˇcal lidi va-
      
      
        rovat z kazatelny. Vysvˇetloval jim, jak je hˇrích odporný a uˇcil je,
      
      
        [90]
      
      
        že ˇclovˇek nem˚uže svými skutky zmírnit svou vinu nebo se vyhnout
      
      
        trestu. Pouze lítost pˇred Bohem a víra v Ježíše Krista mohou hˇríšníka
      
      
        zachránit. Kristovu milost nelze koupit, je to nezasloužený dar. Lu-
      
      
        ther lidem radil, aby nekupovali odpustky, ale aby ve víˇre vzhlíželi
      
      
        k ukˇrižovanému Vykupiteli. Vyprávˇel jim svou vlastní bolestnou
      
      
        zkušenost — jak se pokoˇrováním a kajícími skutky marnˇe snažil
      
      
        zasloužit si spasení, a ujišt’oval posluchaˇce, že teprve tehdy, když se
      
      
        pˇrestal zabývat sám sebou a zaˇcal vˇeˇrit v Ježíše Krista, našel pokoj
      
      
        a radost.
      
      
        Lutherovy teze
      
      
        Protože Tetzel nepolevil ve svém úsilí pˇri prodeji odpustk˚u a dál
      
      
        hlásal svá bezbožná tvrzení, Luther se rozhodl ostˇreji zakroˇcit proti
      
      
        tˇemto zloˇrád˚um. Brzy se mu naskytla vhodná pˇríležitost. V zámec-
      
      
        kém kostele ve Wittenberku uchovávali mnoho ostatk˚u a o nˇekterých
      
      
        svátcích je veˇrejnˇe vystavovali. Všichni, kteˇrí v takové dny navští-
      
      
        vili kostel a vyzpovídali se, dostali ujištˇení, že jim byly odpuštˇeny
      
      
        všechny hˇríchy. Proto v tˇechto dnech pˇricházelo do kostela mnoho
      
      
        lidí. Právˇe se blížil svátek Všech svatých, jeden z nejvýznamnˇejších
      
      
        svátk˚u, kdy byly relikvie vystavovány. Den pˇredtím se Luther pˇripo-
      
      
        jil k zástup˚um, které již proudily do kostela, a pˇribil na dveˇre chrámu
      
      
        listinu, obsahující 95 tezí proti uˇcení o odpustcích. Prohlásil pˇritom,
      
      
        že je ochotný obhájit tyto teze pˇríštího dne na univerzitˇe proti všem,
      
      
        kdo si myslí, že je mohou vyvrátit.
      
      
        Jeho teze vzbudily všeobecnou pozornost. Lidé je ˇcetli znovu a
      
      
        znovu, všude se o nich mluvilo. Vyvolaly velké vzrušení na univer-
      
      
        zitˇe i v celém mˇestˇe. ˇClánky dokazovaly, že moc odpouštˇet hˇríchy
      
      
        nebo promíjet trest za nˇe nebyla nikdy dána ani papeži, ani žádnému
      
      
        jinému ˇclovˇeku. Celá vˇec odpustk˚u je podvod — zp˚usob jak vylákat
      
      
        z povˇerˇcivých lidí peníze — satan˚uv plán jak niˇcit lidi, kteˇrí uvˇeˇrí
      
      
        lživým slib˚um. Dokazovaly také, že Kristovo evangelium je nejcen-
      
      
        nˇejším pokladem církve a že Boží milost, která je v nˇem zjevena, je
      
      
        zdarma udˇelována všem, kdo ji pokáním a vírou pˇrijímají.