Muž, kterého doba potˇrebovala
105
Když Tetzel vcházel do mˇesta, šel pˇred ním posel a oznamoval:
“
Milost Boží a svatý otec vcházejí do vašich bran.” (D’Aubigné, sv.
3,
kap. 1) Lid vítal rouhavého podvodníka, jako by k nim sestoupil
z nebe sám B˚uh. Hanebný obchod se konal v kostele, kde Tetzel z
kazatelny vychvaloval odpustky jako nejcennˇejší Boží dar. Prohla-
šoval, že jeho potvrzenky o odpuštˇení mají moc odpustit i hˇríchy,
které bude kupující chtít spáchat v budoucnosti, a to bez nutnosti
ˇcinit pokání (D’Aubigné, sv. 3, kap. 1). Navíc tvrdil, že odpustky
mají moc zachránit nejen živé, ale i mrtvé, a že v tom okamžiku, kdy
peníze dopadnou na dno jeho pokladny, opustí duše, za niž bylo za-
placeno, oˇcistec a dostane se do nebe (viz K. R. Hagenbach, Dˇejiny
reformace, díl 1, str. 96).
Když Šimon Kouzelník nabízel apoštol ˚um peníze, aby mu pro-
dali moc konat zázraky, Petr mu odpovˇedˇel: “Tvé peníze at’ jsou
zatraceny i s tebou: Myslel sis, že se Boží dar dá získat za peníze.”
Skutky 8,20
.
Tetzelovu nabídku ovšem ochotnˇe pˇrijímaly tisíce lidí.
Do jeho pokladny proudilo zlato i stˇríbro. Spasení, které lze koupit za
peníze, bylo možno získat snáze než spasení, které vyžaduje pokání,
víru a vytrvalé úsilí odolávat hˇríchu a pˇremáhat ho (viz Dodatek ˇc.
19).
Proti uˇcení o odpustcích se postavili uˇcení a zbožní ˇclenové
ˇrímské církve. Mnozí tomu, co se o odpustcích ˇríkalo, nevˇeˇrili, pro-
tože to odporovalo zdravému rozumu i Božímu slovu. Proti tomuto
hˇríšnému obchodu se však neodvážil protestovat žádný z prelát ˚u.
To mnohé lidi zneklidˇnovalo — kladli si otázku, zda B˚uh nˇejakým
zp˚usobem svou církev neoˇcistí.
Luther, pˇrestože byl stále horlivým pˇrívržencem papežství, se
zhrozil, když slyšel rouhavá slova prodavaˇc˚u odpustk˚u. Odpustky
si koupilo také mnoho ˇclen˚u jeho sboru a brzy zaˇcali pˇricházet ke
svému duchovnímu, zpovídali se mu z r˚uzných hˇrích˚u a oˇcekávali
rozhˇrešení ne proto, že svých hˇrích˚u litovali a chtˇeli se napravit,
nýbrž proto, že si koupili odpustky. Luther odmítl dát jim rozhˇrešení
a upozor ˇnoval je, že bez pokání a nápravy života ve svých hˇríších
zahynou. Bezradnˇe se obrátili na Tetzela se stížností, že jejich zpo-
vˇedník neuznává jeho potvrzenky o odpustcích. Nˇekteˇrí dokonce
žádali, aby jim vrátil jejich peníze. To Tetzela pˇrivedlo k nepˇríˇcet-
nosti — zuˇril a klel, na námˇestích dal zapálit ohnˇe a prohlašoval,
že “dostal od papeže pˇríkaz upálit všechny kacíˇre, kteˇrí se opováží
