Zaˇcátky reformace
73
První Bible v angliˇctinˇe
Pozdˇeji, jako profesor teologie, kázal Viklef Boží slovo i na uni-
verzitˇe v Oxfordu. Pˇrednášel svým student ˚um pravdu tak vˇernˇe, že
mu zaˇcali ˇríkat “doktor evangelia”. Jeho nejvˇetším životním dílem
však je pˇreklad Písma do angliˇctiny. Již ve spise “O pravdˇe a vý-
znamu Písma” vyslovil sv˚uj úmysl pˇreložit Bibli, aby každý obyvatel
Anglie mohl ˇcíst o podivuhodném Božím díle ve své mateˇrštinˇe.
[62]
Jeho dílo však bylo neˇcekanˇe zastaveno. Aˇckoli mu nebylo ještˇe
ani šedesát let, pracovní vypˇetí a trvalé útoky jeho odp˚urc˚u mu od-
ˇcerpaly mnoho sil. Pˇredˇcasnˇe zestárl a dolehla na nˇej tˇežká choroba.
Když se o tom doslechli mniši, velice se zaradovali. Doufali, že Vik-
lef nyní bude hoˇrce litovat všeho, ˇcím uškodil ˇrímské církvi. Hned
se za ním vydali, aby vyslechli jeho zpovˇed’. U l ˚užka muže, o nˇemž
se domnívali, že umírá, se sešli zástupci ˇctyˇr mnišských ˇrád˚u, dopro-
vázeni ˇctyˇrmi úˇredníky. “Máš smrt na jazyku,” ˇríkali mu, “uznej své
chyby a odvolej pˇred námi vše, ˇcím jsi nás urazil.” Viklef je v klidu
vyslechl, pak vyzval svého opatrovníka, aby ho v l ˚užku nadzvedl,
upˇrenˇe pohlédl mnich˚um do oˇcí a pevným a silným hlasem, pˇred
nímž se tak ˇcasto tˇrásli, prohlásil: “Já nezemˇru, ale budu žít a znovu
budu ukazovat zloˇrády mnich˚u.” (D’Aubigné, sv. 17, kap. 7) Mniši v
úžasu zalapali po dechu a celí vydˇešení se rychle obrátili k odchodu.
Viklefova slova se splnila. Z˚ustal naživu, aby do rukou svých
krajan˚u mohl vložit nejmocnˇejší zbraˇn proti ˇRímu — Bibli, Boží
nástroj k osvobození, osvícení a obnovˇe lidstva. Musel pˇrekonat
mnoho pˇrekážek, aby dílo mohlo být dokonˇceno. Nemocný Viklef
vˇedˇel, že mu na práci zbývá jen nˇekolik málo let; uvˇedomoval si
také, jakému odporu musí ˇcelit. Povzbuzovala ho však zaslíbení
obsažená v Božím slovu. Bez obav pokraˇcoval ve svém díle. Když
byl na vrcholu svých duševních sil, když mˇel nejvíce zkušeností,
Boží prozˇretelnost ho zázraˇcnˇe zachovala a pˇripravila pro nejvˇetší
úkol. Zatímco se kˇrest’anský svˇet zmítal v neklidu, Viklef — aniž by
se okolními zmatky nechal vyrušit — se na své faˇre v Lutterworthu
vˇenoval svému milovanému dílu.
Po ˇcase tak spatˇril svˇetlo svˇeta první anglický pˇreklad Bible. Boží
slovo bylo zpˇrístupnˇeno všem Angliˇcan˚um. Ted’ se už Viklef nebál
žaláˇre ani hranice. Vložil lidem do rukou “svˇetlo”, které už nezhasne.
Dal svým krajan˚um Bibli, což pro zlomení pout nevˇedomosti a
