Vˇerni navzdory pronásledování
65
padl vražednou Kainovou rukou, se mˇel v tomto pˇrípadˇe mnohokrát
opakovat.
Znovu a znovu byla pustošena jejich úrodná p˚uda, byla devasto-
vána jejich obydlí a modlitebny, takže tam, kde kdysi byla kvetoucí
pole a domovy bohabojného, pracovitého lidu, z˚ustala jen poušt’.
Jako divoká šelma ještˇe více zdivoˇcí, když ucítí krev, tak bˇesnˇení
odp˚urc˚u pravdy vzrostlo, když vidˇeli utrpení svých obˇetí. Mnozí
svˇedkové pravé víry byli pronásledováni po horách a štváni po údo-
lích, skrývali se v hlubokých lesích a ve skalách.
Proti životu pronásledovaných nemohl nikdo vznést sebemenší
námitku. I jejich nepˇrátelé o nich prohlašovali, že jsou mírumilovní,
pokojní a zbožní. Jejich jediným provinˇením bylo, že neuctívali
Boha tak, jak si to pˇrála mocná církev. Proto se na jejich hlavy
snášely urážky a ponižování, proto byli muˇceni všemi zp˚usoby, jaké
si jen ˇclovˇek nebo d’ábel dokáže vymyslet.
Jakmile ˇRím rozhodl, že tuto nenávidˇenou sektu vyhladí, vydal
papež bulu, která je oznaˇcila za kacíˇre a vynesla nad nimi rozsu-
dek smrti (viz Dodatek ˇc. 15). Nebyli obvi ˇnováni z toho, že vedou
zahálˇcivý život nebo že jsou nepoctiví ˇci nepoˇrádní, prohlašovalo
se však o nich, že jejich zdánlivá zbožnost a svatost svádí “ovce
pravého stáda”. Proto papež naˇrídil, aby “tato zhoubná, ohavná sekta
šk˚udc˚u byla rozdrcena jako klubko jedovatých had˚u, odmítnou-li se
podˇrídit.” (Wylie, sv. 16, kap. 1) Pˇredpokládal tento nadutý mocipán,
že se se svými slovy ještˇe jednou setká? Uvˇedomoval si, že jsou
zaznamenána v nebeských knihách a že se s nimi setká pˇri soudu?
[55]
“
Cokoliv jste uˇcinili jednomu z tˇechto mých nepatrných bratˇrí,” ˇrekl
Pán Ježíš, “mnˇe jste uˇcinili.”
Matouš 25,40
.
Zmínˇená papežská bula vyzývala všechny ˇcleny církve, aby se
pˇripojili ke kˇrížovému tažení proti kacíˇr˚um. Aby pˇrilákala lidi ke
krutému dílu, “zprošt’ovala od všech církevních trest ˚u, obecných
i jmenovitých, oprošt’ovala všechny, kdo se pˇridají ke kˇrížovému
tažení, od jakýchkoli pˇrísah, které snad uˇcinili, dávala jim právo
na majetek, kterého snad nezákonnˇe nabyli, a slibovala odpuštˇení
všech hˇrích˚u každému, kdo usmrtí nˇejakého kacíˇre. Bula rušila
všechny smlouvy, které byly výhodné pro valdenské, naˇrizovala
sloužícím, aby od nich odešli, stanovila všeobecný zákaz poskytovat
jim jakoukoli pomoc a dávala každému právo zmocnit se jejich
majetku.” (Wylie, sv. 16, kap. 1.) Tento dokument jasnˇe odhaluje,
