Vˇerni navzdory pronásledování
63
svatého. Jejich nejvˇetší radostí bylo poskytnout nadˇeji takovému
hˇríšníku, který si uvˇedomoval svou hˇríšnost a který dosud znal jen
Boha pomsty, chystajícího se vykonat spravedlnost. S chvˇejícím
se hlasem a se slzami v oˇcích, ˇcasto na kolenou seznamovali své
[53]
bližní s Božími sliby, v nichž je jediná nadˇeje pro hˇríšníka. Svˇetlo
pravdy tak pronikalo do zatemnˇelých myslí a odstraˇnovalo mraky
sklíˇcenosti, až Ježíš Kristus — Slunce spravedlnosti — zazáˇrilo v
jejich srdcích a pˇrineslo na svých paprscích uzdravení. ˇCasto museli
nˇekterou ˇcást Písma pˇredˇcítat nˇekolikrát, protože si ji posluchaˇc pˇrál
slyšet opakovanˇe, jako by se chtˇel ujistit, že slyšel správnˇe. Zvlášt’
ˇcasto si posluchaˇci pˇráli znovu slyšet slova: “Krev Ježíše Krista,
jeho Syna, nás oˇcišt’uje od každého hˇríchu.”
1.
Jan˚uv 1,7
. “
Jako
Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn ˇclovˇeka,
aby každý, kdo v nˇeho vˇeˇrí, mˇel život vˇeˇcný.”
Jan 3,14.15
.
Mnozí lidé se nedali oklamat tvrzením ˇRíma. Chápali, jak marné
jsou pˇrímluvy lidí nebo andˇel ˚u za hˇríšníka. Když se seznámili s
“
pravým svˇetlem”, radostnˇe volali: “Kristus je mým knˇezem, jeho
krev je mou obˇetí, jeho oltáˇr je mou zpovˇednicí.” Spolehli se plnˇe
na zásluhy Pána Ježíše a opakovali si slova: “Bez víry však není
možné zalíbit se Bohu.”
Žid˚um 11,6
. “
Není pod nebem jiného jména,
zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.”
Skutky 4,12
.
Nˇekterým ztrápeným lidem se ujištˇení o lásce Spasitele zdálo
pˇríliš krásné, než aby mu mohli vˇeˇrit. Pˇrineslo jim však velkou
úlevu, zalila je taková “záplava svˇetla”, že si pˇripadali jako v nebi.
S d˚uvˇerou se chopili Kristovy ruky, jejich nohy stanuly na “Skále
vˇek˚u”. Ztratili strach ze smrti — byli ochotní jít do vˇezení nebo na
hranici, kdyby tím mohli vzdát úctu svému Vykupiteli.
Na tajných místech valdenští misionáˇri pˇrednášeli a ˇcetli Boží
slovo, nˇekdy jen jednomu ˇclovˇeku, jindy malé skupince lidí, kteˇrí
toužili po svˇetle a pravdˇe. Mnohdy takovým zp˚usobem trávili celé
noci. Úžas a obdiv posluchaˇc˚u byl ˇcasto tak velký, že hlasatelé Boží
milosti museli pˇrerušit ˇctení, aby posluchaˇci mohli plnˇe pochopit
zvˇest o spasení. Znˇela i slova jako: “Pˇrijme B˚uh opravdu mou obˇet’?
Usmˇeje se na mne? Odpustí mi?” Jako odpovˇed’ mohli slyšet slova
Písma: “Pojd’te ke mnˇe všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi
bˇremeny, a já vám dám odpoˇcinout.”
Matouš 11,28
.
Vírou pˇrijali zaslíbení a radostnˇe volali: “Už nemusím konat
dlouhé poutˇe, nemusím chodit na svatá místa. Mohu pˇrijít k Pánu
