564
      
      
        Velké drama vˇek˚u
      
      
        Dodatek ˇc.26 Zahraniˇcní misie
      
      
        Misionáˇrská ˇcinnost rané kˇrest’anské církve byla obnovena až
      
      
        v moderní dobˇe. Její faktický zánik lze vysledovat již kolem roku
      
      
        1000.
      
      
        Tehdy byla nahrazena ozbrojenými kˇrížovými výpravami. V
      
      
        období reformace se zahraniˇcní misie provádˇela jen v omezeném
      
      
        rozsahu; vˇetší aktivitu na tomto poli vyvíjeli pouze první jezuité.
      
      
        Obnovení zbožnosti zplodilo nˇekolik misionáˇr˚u. Pozoruhodná je
      
      
        ˇcinnost moravských bratˇrí v osmnáctém století. Angliˇcané založili
      
      
        nˇekolik misijních spoleˇcností pro hlásání evangelia v kolonizované
      
      
        Severní Americe. Velké oživení misionáˇrské ˇcinnosti v zahraniˇcí za-
      
      
        ˇcalo kolem roku 1800 — “v dobˇe konce”.
      
      
        Daniel 12,4
      
      
        .
      
      
        V roce 1792
      
      
        byla založena anglická Baptistická misijní spoleˇcnost, která vyslala
      
      
        do Indie Williama Careye. V roce 1795 byla ustavena Londýnská
      
      
        misijní spoleˇcnost, v roce 1799 byla založena další spoleˇcnost, z níž
      
      
        se v roce 1812 stala Církevní misijní spoleˇcnost. Krátce poté byla
      
      
        založena Wesleyánská misijní spoleˇcnost. V Americe byl v roce
      
      
        1812
      
      
        ustaven Americký sbor povˇeˇrenc˚u pro misie v zahraniˇcí a ve
      
      
        stejném roce byl vyslán do Kalkaty Adoniram Judson, který se r.
      
      
        1813
      
      
        usadil v Barmˇe. V roce 1814 byla založena Americká baptis-
      
      
        tická misijní unie a v roce 1837 Presbyteriánská rada zahraniˇcních
      
      
        misií.
      
      
        “
      
      
        Koncem 18. století bylo kˇrest’anství rozšíˇreno již ve všech pˇeti
      
      
        svˇetadílech. Od poˇcátku 19. století nastalo jeho nejvˇetší zemˇepisné
      
      
        rozšíˇrení v˚ubec. V oblastech, kde již zapustilo koˇreny, byly získány
      
      
        nové opˇerné body, byl zjednán pˇrístup do zemí, na ostrovy, mezi
      
      
        národy a kmeny, které se dosud s kˇrest’anstvím nesetkaly. V Severní,
      
      
        Stˇrední a Jižní Americe zahájili misionáˇri práci mezi domorodci,
      
      
        mezi nˇež se dosud nikdo nedostal; také velká ˇcást Afriˇcan˚u byla
      
      
        obrácena ke kˇrest’anství. Nebývalý r ˚ust zaznamenalo kˇrest’anství na
      
      
        tichomoˇrských ostrovech. Také v Asii a na Sibiˇri, v Indii, Barmˇe,
      
      
        Siamu a na Cejlonu, v malajském souostroví, v Indoˇcínˇe, v ˇCínˇe,
      
      
        Koreji i v Japonsku rostl poˇcet kˇrest’an˚u rychleji než do té doby.
      
      
        Na kulturu tˇechto zemí p˚usobilo kˇrest’anství silnˇeji, než se dalo
      
      
        oˇcekávat podle velikosti církví.
      
      
        Šíˇrení kˇrest’anství v devatenáctém století bylo zp˚usobeno pˇrede-
      
      
        vším oživením náboženského života. . . Ještˇe nikdy v tak krátkém
      
      
        ˇcasovém úseku nevedla iniciativa kˇrest’an˚u ke vzniku tolika nových