Dodatky
561
1833);
J. G. Lorimer, An Historical Sketch of the Protestant Church
in France; Carlyle, The French Revolution, 1837, Thiers, Historie
de la Révolution francaise, 1855.
Zákaz ˇctení Bible ve Francii. “Ve snaze rozšíˇrit své panství nad
kˇrest’anstvem pokusilo se papežství vnutit bohoslužbu v latinském
jazyce také národ˚um, které tento jazyk neznaly. . . Papež Jan VIII.
zakázal ve svém listu Metodˇejovi v roce 879 používání slovanského
[453]
jazyka pˇri mši. A ˇceskému knížeti Vratislavovi v roce 1080 odpo-
vˇedˇel ˇRehoˇr VII. na jeho žádost o povolení slovanské bohoslužby,
že žádosti nem˚uže vyhovˇet, nebot’ se Všemohoucímu Bohu zlíbilo,
aby Písmo svaté z˚ustalo neznámé, aby snad neupadlo v opovržení,
kdyby bylo všem známo, nebo aby nesvádˇelo k blud˚um, kdyby je
prostí lidé nesprávnˇe pochopili. Když však ve 12. století dostali val-
denští Písmo ve své mateˇrštinˇe a horlivˇe je ˇcetli a rozšiˇrovali mezi
lidmi, napsal papež Inocenc III. ve svém listu biskupu z Met v roce
1199,
že požadavek ˇcíst Písmo a povzbuzovat k jeho studiu nelze
sice zamítat, ba nutno ho spíše doporuˇcovat, pˇresto však ˇctení Písma
nelze trpˇet, pokud se dˇeje na tajných shromáždˇeních. . . V roce 1229
vydal pak koncil v Toulouse zákaz, že laik˚um není dovoleno vlastnit
knihy Starého a Nového zákona, leda by nˇekdo chtˇel mít žaltáˇr nebo
breviáˇr nebo hodinky svaté Marie k cviˇcení v pobožnosti, avšak ani
tyto nesmˇejí být pˇreloženy do obecných jazyk˚u. . . Vlastnit knihy
Starého a Nového zákona v románských jazycích zakázala laik˚um
mˇestská rada v Tarragonˇe v roce 1234. Kdo takové má, musí je do
osmi dn˚u po uveˇrejnˇení toho naˇrízení odevzdat biskupovi, aby byly
spáleny; kdo tak neuˇciní, bude pokládán za podezˇrelého z kacíˇr-
ství, at’ je to klerik nebo laik. . . V roce 1486 prohlásil arcibiskup z
Mohuˇce, že nˇemecký jazyk není vhodný pro vyjádˇrení hlubokých
náboženských pravd.
Znovu a ještˇe ostˇreji bylo ˇctení Bible zakázáno jansenist ˚um
(
pˇríslušník˚um reformního hnutí ve Francii), zvláštˇe po vydání fran-
couzského pˇrekladu Nového zákona, který poˇrídil páter Quesnel
(
Paˇríž 1693) s poznámkami, v nichž se praví, že Bible je dána všem
kˇrest’an˚um, že je pro nˇe potˇrebná, ba nutná. . . Proti tˇemto pouˇckám
se postavil Klement XI. v proslulé bule Unigenitus z roku 1713,
obsahující 101 ˇclánk˚u, v nichž zatracuje nejen vˇety z Quesnelova
Nového zákona, nýbrž i takové, které je možno najít v témˇeˇr do-
slovném znˇení v Písmu svatém, jako výkvˇet všeho zla. . . Po tuhých
